Strana Zelených přitom zažívá konjunkturu právě jako protipól vandalismu v oblasti životního prostředí (uhlí + nafta). Neobejde se to proto bez vnitrostranické kontroverse a Palmer navíc v zápalu boje se někdy trefí vedle a místo moralistů zasáhne marketing. Známý je konflikt s reklamou Německých drah (Deutsche Bahn.de), která ve své reklamě představila spokojené cestující s různou barvou pleti (špičkový kuchař,televizní moderátorka, jezdec formule 1, maminka s dítětem atd.). V příspěvku na facebooku se zeptal, jakou ilusorní společnost mají tito cestující vlastně představovat.
A promptní odpověď Německých drah nemohla znít jinak než: samozřejmě otevřenou a pestrou společnost. Až tisícičlenná vlna „shitstormu“ a nadávky do nácků, rasistů a zrádců a hrozby exkomunikací ze strany Zelených ukázaly, že se strefil i do černého mechanismu identitní politiky. Ten vysvětluje s pomocí teorie „očistné agendy“ socioložky Sandry Kostnerové: „Konflikt identity vyvolává na straně pachatelských skupin zájem o očistu, tak na straně obětí zájem z možného prospěchu.“
Není těžké si v duchu Fukuyamy představit dlouhý seznam identitních skupin, kterým schází společný jmenovatel. A to je jen první nevýhoda. Druhou-a pro Palmera nejdůležitejší- je omezení svobody mínění, výměny názorů a diskursu, když se náhle ve straně vynoří gauneři, kteří se považují za něco lepšího. A místo aby hledali příčiny rasismu a navrhovali řešení, chtějí provozovat staré rituály s uchylkáři uvnitř strany: „Za debatou o identitě vězí ideologie. Najednou má existovat pouze jediné přípustné mínění....Škoda jen, že se mi nepodařilo přenést kritiku levicové identitní „agendy očisty“ na veřejnost...U Zelených má etnická a další identitní politika nejsilnější většinu, dokonce ještě před stranou Levice.“
Kde tedy hledat společný tmel pro všechny kombinace levicové identitní politiky? Boris Palmer říká, že důležitý je princip „nejdříve fakta, potom morálka“. Jerry Brown, guvernér Státu Kalifornie v letech 2011-2019 mluvil o „kulturní válce“ proti populistům, Joe Biden, nynější uchazeč o kandidaturu na příštího prezidenta USA, tmel specifikuje jako boj za morální standardy země a Arnold Schwarzenegger, guvernér Kalifornie v letech 2001-2011, se aktuálně vyjádřil před premiérou svého dalšího filmu z řady „Terminátorů“ a připomněl dnešní realitu: „Mnoho z toho, co jsme již 1984 nebo pak 1991 (Terminátor 2: Den zúčtování) ve filmu tematizovali jako science-fiction, je dnes realitou ... hackeři, nekontrolované atomové arsenály, zničení planety.“Jedna recenze pikantně dodává, že film prodává také etnickou (latinskoamerickou) a ženskou identitní politiku.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
