Zdraví a voliče jí ubírá populistická, „neuvěřitelně dynamická“ strana Alternativa pro Německo, která má za sebou již dlouhou řadu volebních úspěchů v sedmi z šestnácti německých spolkových zemí: 25% v Sasku-Anhaltsku, 20% v Meklenbursku-Předním Pomořansku, v „západních“ zemích 15% v Bádensku-Wittembersku, 12,6% v Porýní-Falci, letos 6,2% v Sársku, 7,4% v Severním Porýní-Vestfálsku a 5,9% ve Šlesvicku-Holštýnsku. Ale obávanou změnu v německém politickém systému nepřinese. SPD nahradí v příští německé koaliční vládě buď Zelení nebo FDP ( těm připadne ministerstvo zahraničí) anebo FDP a Zelení společně, anebo zůstane SPD opět tam, kde byla.

Středoevropský a východoevropský populismus má jiné kořeny. Nereaguje na tradici a na „staré“ politické strany, ale na reformu ekonomiky, která nepřinesla očekávaný lidový kapitalismus, ale oligarchy. Levicová radikální reforma v Moskvě sice volební právo občanům přiznala, ale nenabídla druh tržní ekonomiky, který by se stal počátkem východoevropského sociálnědemokratického století, jakým se stalo dvacáté století pro západní Evropu (Ralf Dahrendorf).