Často se na Protiproudu zamýšlíme nad zdánlivě jednoduchou, ale v dnešní době stále složitější otázkou: jak jíst „normálně“, a tedy zdravě? Navzdory všem výzkumům britských vědců, nemocem šílených krav a „falešným cholesterolovým poplachům“, mnohdy trvajícím desítky let, se totiž ukazuje, že nejzdravější je právě „normální“ dieta. Jenže co to je?

Zdraví plné chemie

Vezměme si kupříkladu ovoce a zeleninu. Málokdo asi bude tvrdit, že jíst hodně rostlinné stravy, zvláště té českého původu, je vysloveně špatné. Dokonce existuje staré pořekadlo, šířené nejen slavným farářem Ferdou ze Sušice, že máme jíst ovoce a zeleninu, které vyrostly maximálně dvě stě kilometrů od našeho domu. Jenže... všechno není tak docela jednoduché. Celá věc má háček – pesticidy.

Jak venku valem přibývá jarního počasí i teploty, blíží se k nám nezadržitelně i pomyslná hranice, která připomíná „den daňové svobody“ – a totiž chvíle, kdy zahrádkáři vyběhnou na vlastní zahrádku vysadit nějakou tu jedlou rostlinu, popřípadě mnohem pozdější, „měšťanům“ důvěrně známý, slavný den, kdy se v obchodech běžně objeví české sezónní ovoce, zelenina a vůbec převaha českého nad kdesi v subtropech či ve skleníku vypěstovaným.

Je to zdánlivě příjemné. Většina z nás má i bez Ferdova pravidla pocit, že takové ovoce či zelenina či je koneckonců nejzdravější: vyrostlo přece u nás, „na zdravém povětří“ a „opravdovém“ slunci a nikdo ho nemusel utrhnout zelené a napustit kdovíjakou chemikálií, aby dozrálo ve správný čas.

Samozřejmě máme „akční plány“, „inspekce“ a „povolené limity“ různých chemických látek v plodinách. Ve skutečnosti ale nikdo nezkoumá například to, zda třeba čtyři různé chemické látky v „povolené“ koncentraci neučiní z dotyčného kusu ovoce či zeleniny zdraví nebezpečnou a k jídlu nevhodnou „kouli chemie“.