Na jaře má většina z nás přirozenou tendenci k odlehčení. Tělo jako by chtělo shodit nejen „zátěž“ zimníků a šál, ale i všeho ostatního, co přes zimu nasbíralo. A tak jsou módou všelijaké „detoxy“, tedy vyčištění organismu od nastřádaných jedů.

Půst není detox

V době, kdy stále větší část národů naší civilizace žije v (zdánlivě) blažené nevědomosti o základních duchovních kotvách, které nás donedávna držely odolnějšími vůči poryvům světa, se za formu „detoxu“ pokládá i půst. Vidíte, jak naši předkové byli chytří, vykládá se všude! Je to nesmysl hned ze dvou důvodů – a pokud mu uvěříme, mineme nejspíš „detox“ skutečný a zdraví prospěšný.

Především samozřejmě vychází z nepochopení toho, co je vlastně půst – že nejde o „ozdravnou fyzickou kúru“ maskovanou náboženskou „omítkou“, ale o malou oběť, kterou se zdálky přibližujeme velké oběti a velké lásce, kterou nás miluje Stvořitel. Tím se sice nepochybně stáváme zdravějšími, ale nikoli takovým způsobem, jak si to představují ateističtí teoretici zdravovědy. Za druhé – detox neznamená hladovění. A (zvláště v dnešní době) určitě k ozdravení nepostačí vyřadit na nějakou dobu z jídelníčku maso.

Začít musíme u jater