Nastal čas, kdy většina z nás chtě nechtě musí nosit trochu kratší šaty či kalhoty - jinak bychom se asi v nastálých “okurkových” vedrech uvařili. Tématem sezóny číslo jedna je vedle opalování tedy také poněkud nepřekvapivě: hubnutí.

Leckdo (možná spíše leckterá) se smutně ohlíží za vyprchaným předsevzetím “zhubnout do plavek”. Plavky by byly, ale kýžený efekt nikde. Jak je to možné? Zhubnout je přitom mnohdy docela jednoduché. Stačí zapomenout vše, co nás kdy učili a učí naši přátelé z publicistického (a “zdravovědného”) mainstreamu.

“Hlavně nežrat?” Ani omylem!

Převažující názor je úplně jasný. Shrnula by ho slavná věta vyskytující se na žertovných plackách, oblibených hlavně v devadesátých letech: “Chceš zhubnout? Nežer tolik!” Jenže ono se vztahem váhy a množství potravin je to - ze zkušenosti “doby jedové” i tisíciletých tradic - trochu jinak.

Znala to už ostatně i "sexbomba" let předválečných a výtečná herečka Olga Scheinpflugová. Vladimír Menšík o ní kdysi vyprávěl, že říkala: "Jestli já do sebe nedostávám nějaký falešný luft. Já jsem po koupání v lehkém odvážném župánku stoupla na váhu a ta ukázala šedesát kilogramů. Z blízké váhy jsem vzala předem odváženého buřta, který měl deset deka, váha ukázala šedesát kilogramů a deset deka. Na váze jsem buřta snědla, váha ukázala třiašedesát kilo!"

Odpověď je uvnitř

“Falešný luft” se jistě netýká jen Olgy Scheinpflugové. Někdo může sníst cokoli a nepřibere, někdo přibere skutečně i po pouhém “luftu”, čili vzduchu. Jak je to možné? Dvojnásob pak platí, že nefungují různé “diety”. Většinou vedou ke stejnému výsledku - a tím je oblíbený (tedy spíš obávaný) jo-jo efekt. Jakýpak div, že se nemáme “vůli” do nich donutit? Něco v nás dobře ví, že je to zbytečné. Odpověď na otázku po tom, jak je možné, že platí tak naprosto nelogické “fyzikální zákony”, musíme hledat na jediném místě: uvnitř.