Jeskyně, do které vstoupíte - těžký cukrovkář - a váš krevní cukr se okamžitě začne normalizovat? Kde se uzdravíte z fyzických i psychických neduhů? Jen ta nejmenší záhada a div komplexu “Bosenských pyramid”.

Alespoň podle Sama Osmanagiće, bosenského patriota a (možná) objevitele “památky”, která je pro světovou archeologii tím, čím byla Santa Maria pro Kolumba. Uvozovky jsou zasloužené. Nikdo totiž neví tak docela jistě, co Osmanagić vlastně objevil. Jediné, co je jisté, je, že se to “oficiální” archeologii nelíbí - a že jsou slovutní profesoři hysteričtí způsobem, který je až jaksi - podezřelý.

Pyramidy? V Bosně?

O pyramidách přece obvykle přemýšlíme (“mainstreamově”) jako o hrobkách egyptských panovníků s trochu příliš velkým egem a příliš malým - dejme tomu - ohledem na ekonomiku vlastní země. Řada jich takto nepochybně vznikla. A zanikla. Šlo určitě o důležité stavby kultovní i politické, ale dnes je z nich o málo více než hromada suti.

To se ovšem netýká tří “velkých” pyramid v egyptské Gíze. Ty jsou vůči “běžným” pyramidám i po tisíciletích, kdy na nich pracoval zub času, jako nové Ferrari proti kolu Favorit s třemi křížky na hřbetě - prostě trochu jiný druh “přístroje”. Ovšem pokud se Osmanagićova hypotéza potvrdí, pyramidy bosenské předčí ty egyptské téměř stejnou měrou.

Novověká historie podivných bosenských struktur, které jsou možná přírodní kopce, a možná také ne, sahá do roku 2005. Tehdy Osmanagiće pozvali do města Visoko - středověkého i starověkého centra Bosny (resp. Illyrie). Původně za zcela jiným účelem - měl si prohlédnou sbírky místního muzea. Osmanagić, původně vystudovaný ekonom a politolog, se totiž postupem času stal nadšeným archeologem-amatérem. Vzdělání si doplnil o doktorát z historie na téma Cvilizace Mayů, a sjezdil celý svět. V mezičase se stihl v Texasu (kam emigroval, když v Bosně vypukla válka) stal úspěšným podnikatelem.