ERIKA MAGDALENA PEPRNÁ přináší svědectví o třech zázračných uzdraveních, z hlediska moderní medicíny naprosto absurdních a vyloučených, evidentně však majících dvě důležité společné příčiny: modlitbu - a tedy pochopitelně i víru.

Vstal by dnes Lazar?

Ať už věříme, nebo nevěříme v Ježíše Krista a to, že vzkřísil Lazara, který tou dobou již třetí den ležel v hrobě, občas máme sklony si myslet, že dnes už “to funguje” jinak. Opak je ale pravdou. Funguje to pořád stejně. Jen my jsme “pozapomněli”.

Připomíná nám “to” však velké množství svědectví o zázracích - a nikde nejsou průkaznější, než právě v okamžicích na předělu života a smrti. Nikoli přesto, ale právě proto, že má moderní medicína tyto krizové chvíle tak dobře prozkoumané, máme o nich svědectví mnohem důkladnější a jistější (a jistěji nevysvětlitelná jinými příčinami, než “staromódní” přímou intervencí Boží) než mnohá jiná.

Samozřejmě, že nepopiratelná “technická” převaha moderní medicíny mnohé vede současně ke skutečně trestuhodné pýše: pokud nás ovládne, máme sklony si myslet, že víme a můžeme určit, kdy lidský život začíná a především končí, ba že to dokonce můžeme o své vůli určovat (například eutanázií).

Když mrtvá, tak mrtvá

Dobrým příkladem tohoto fatálního (a jak mnozí věříme, hříšného) “zakopnutí” je tři roky starý editorial stránky mercurynews.com, píšící o případu devítileté dívenky Jahi McMath. Tu po strašidelně zpackané operaci mandlí, při níž se cosi “pokazilo”, lékaři prohlásili za osobu v “mozkové smrti” a tudíž prakticky mrtvou, ačkoli přístroje uchovávaly její základní životní funkce netknuté.