Erika Magdalena Peprná: Počet astmatiků i alergiků v ČR dále roste

18.06.2016 7:35 | Zprávy

Erika Magdalena Peprná si všímá utrpení velké části české populace, která je čím dál promořenější metlou moderní doby, s níž letos do ordinací přichází až dvakrát více pacientů.

Erika Magdalena Peprná: Počet astmatiků i alergiků v ČR dále roste
Foto: Archiv
Popisek: Ilustrační foto.

Vrcholící jaro, které se právě chystá přehoupnout v léto, je překrásná sezóna. Tedy pokud netrpíte sezónními a dalšími alergiemi: je libo pyly či trávy, případně prach, potraviny, roztoče, zvířata, nebo kombinaci toho všeho?

Alergická rýma, kopřivky, ekzémy, dušnost, zažívací potíže - to vše může podstatně znepříjemnit život, ačkoli jde vlastně “o nic”, snad až na výjimečné, vážné případy.

Nemoc blahobytu?

Alergie je dost možná nejdramatičtěji rostoucí civilizační nemoc. Jak uvádějí statistiky, podle dosud zveřejněných průzkumů se v ČR za posledních sto let počet alergiků zvýšil z půl procenta populace na 40 procent. Letos prý přichází do ordinací lékařů s alergickými projevy oproti loňsku až dvojnásobek pacientů. U dětí pak skokově rostly jak alergie, které se mezi lety 2011 a 2012 stabilizovaly na “pouhých” 30% populace, tak astma, které je někde na deseti procentech a stoupá nadále. V devatenáctém století přitom bylo “asthma nervosa” doménou přeopečovaných, bledých dětiček tyranských matiček z vyšší či vysoké společenské vrstvy. Kde se bere u nás, a u docela “normálních” dětí i dospělých?

Státní zdravotnický ústav na to má docela jednoduchou a přehlednou odpověď: “V některých zemích Evropy je sledován nadále rostoucí trend, v zemích s původně vysokým výskytem se nárůst zastavuje. V současné době je třeba brát v úvahu několik hypotéz o příčinách nárůstu astmatu a alergií. Patří sem zvýšení expozice celoročně působících alergenů, vlivy výživy, změny životního stylu a změny v imunologické odpovídavosti. Tyto změny se vyvíjejí v důsledku nedostatečného kontaktu s nejrůznějšími mikroorganismy, zvýšené hygieny, zvýšeného používání antibiotik a rozvoje očkování.”

Polopaticky řečeno: do jisté míry jde o “nemoc blahobytu”. Přespříliš opečovávané dětičky nervózních matek - a takových je v dnešní době “plánovaného rodičovství” třetina minimálně - nejsou sto vyvinout správnou imunitu. Prostě jim chybí klasické dětství, kdy jsme se (kdo pamatujete) vrtali v hlíně u babičky a jedli jahody, omyté v louži. Organismus, který si na podobné stimuly zvnějšku nenavykne, pak reaguje popleteně a za škodlivé považuje věci naprosto neškodné - což je podstata alergie. Ale nejen to.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Co se tak nejednou stalo, že jste se musel omluvit s bezpečnostního výboru?

Na kterém se shodou okolností měla projednávat bitcoinová kauza a měly na něm být zveřejněny posudky a notářský zápis, což se nemohlo stát, protože pro neúčast vládních senátorů se vůbec neuskutečnil? Jak vám pak máme věřit, že to opravdu bude řádně projednáno, když to není poprvé, co jsou třeba sen...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Podivná moudra prezidenta Pavla

11:34 Zdeněk Lanz: Podivná moudra prezidenta Pavla

Když už se přinutím vyslechnout si projev nebo si přečíst článek z myšlenkových pochodů prezidenta P…