„Dozvěděla jsem se to o víkendu zprostředkovaně od své norské advokátky. Podmínky setkání v tuto chvíli neřeším, protože podstatné pro mě je, abych už mohla svoje děti co nejdříve vidět. Důvodům, proč se nemůžeme setkat pohromadě, ale nerozumím,“ uvedla z Norska Eva Michaláková a doplnila: „Podle všeho tlak z České republiky, aktivity pana premiéra i velká podpora pana prezidenta Zemana na Norsko začaly působit. Děkuju všem za pokračující podporu v mém boji o děti.“
Rozdělení dětí a organizace dvou samostatných schůzek je přitom v příkrém rozporu s tím, co matce prezentovala na schůzce 20. ledna 2015 Lene Grendal, vedoucí Barnevernu v Nedre-Eiker, podle které si děti přály společnou schůzku. Dokonce si ji kladla jako podmínku pro to, aby se paní Michaláková mohla s dětmi vůbec setkat.
„Nevíme ani to, na jak dlouho je schůzka naplánována, paní Michaláková se prostě v den D má dostavit na určité místo, kde si ji zaměstnankyně Barnevernu vyzvednou a odvezou za dětmi - spíše než schůzku s dětmi to připomíná konspirační schůzku. Nicméně vysvětlujeme si tento krok norské sociální služby jako drobný posun a důsledek mezinárodního tlaku na Norsko. Bez něj by Barnevern zcela zřejmě dál odsouval schůzky na neurčito, nyní se alespoň formálně před novým procesem snaží naplňovat rozsudek norského soudu. Naplňováním svých vlastních rozhodnutí se ale Norsko nezbavuje odpovědnosti za to, že v norské pěstounské péči zůstávají bez zjevných důvodů dva čeští občané,“ řekl za tým právníků Pavel Hasenkopf.
Barnevern navíc dál zcela ignoruje přání dědečka, který se se svými vnuky chce rovněž setkat. Jeho právo na styk s dětmi přitom žádný norský soud nikdy neomezil.
David a Denis Michalákovi byli před třemi roky odebráni české rodině žijící v Norsku pro podezření z užití násilí a pohlavního zneužívání ze strany otce a umístěni do pěstounské péče. Původní udání ze školky a od přechodné pěstounky však nepotvrdila ani norská policie, ani lékařské zprávy a v nejzávažnějších obviněních dokonce nepadlo ani trestní oznámení. Sociální pracovníci, ani psychologové, kteří na děti s několikaměsíčním odstupem vypracovávali posudky, v rodině nikdy nebyli. Přesto děti i nadále zůstávají v pěstounské péči dvou norských rodin a matka je naposledy viděla loni 27. března.
Případ Michalákové není výjimečný, spory s Norskem vedou i další středoevropské a východoevropské země, momentálně například Litva v souvislosti s případem sedmiletého chlapce Gabrieluse, kterého Norové zadrželi na útěku ve Švédsku a momentálně se nachází na neznámém místě. V souvislosti s tímto i dalšími případy litevských rodin proběhla minulou středu na půdě litevského parlamentu konference věnovaná praktikám Barnevernu a vzniká tu také návrh rezoluce směrem k Norsku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
