Mezinárodní vojenská cvičení armád členských států systému kolektivní bezpečnosti jsou za běžné mírové situace pochopitelnou akcí takového systému, v tomto případě však tomu tak není: Evropa a svět jsou dotčeny ukrajinskou krizí, nebezpečný je kontext ohlášení americké strany a pozornost si zasluhuje i avízované složení cvičících vojsk.

Fakt, že se v blízkosti hranic Evropské unie, resp. Severoatlantického paktu válčí, by byl dostatečným důvodem k ověření připravenosti vojsk – pokud by EU a NATO nebyly zapojeny do ukrajinské krize. Tak tomu však není, naopak EU a USA patří ke strůjcům krize:

1. EU vyjednala asociační smlouvu s Ukrajinou, o níž bylo předem jasné, že nutí Ukrajinu k roztržce s Ruskem;

2. sami představitelé USA přiznali, že na Ukrajině vynaložili v posledním desetiletí 5 mld. dolarů na tzv. posilování demokracie, které však bylo fakticky vměšováním do vnitřních záležitostí cizího demokratického státu, neboť jeho demokratický charakter, konkrétně volby byly nakonec mezinárodně uznávány za demokratické;

3. EU nezajistila naplnění smluv s prezidentem Viktorem Janukovičem a má tak přímý podíl na ozbrojeném puči, který loni svrhl i dle pozorovatelů EU legitimně zvolenou vládu (omluvou přitom není, že šlo o vládu oligarchů rozkrádajících zemi – vždyť právě s ní EU jednala o přidružení a oligarchická je i vláda nová);