V naší zemi máme "osvícené", kteří v zájmu nejmenovaného bourají staré dobré a fungující. Veřejností oblíbení představitelé a ochránci všech nespravedlivě stíhaných a diskriminovaných. Pohybují se jako sloni v porcelánu a hlásají svá velikášská prohlášení, která nakonec skončí v propadlišti dějin.

Výchovný ústav Chrastava v září 2016 skončí, podle chrastavského starosty Canova je jejich pasťák považován za druhé nejpřísnější zařízení pro mladistvé delikventy v ČR, často jsou sem chovanci dovezeni policií v poutech, která jim policie sejme teprve před předáním chovance vychovateli.Velký obdiv patří všem zaměstnancům tohoto ústavu.

Vše začalo tímto rozhodnutím ministryně školství Valachové (viz můj první blog ke kauze "Chrastava"):

Předpokládám, že výchovné ústavy mají plnit důvody jim ze zákona dané, proto je zarážející, s jakým zjištěním dnes přišla ministryně práce a sociálních věcí Marksová, když vyhlásila, že v chrastavském ústavu nikdo nebezpečný není, a že by třetina umístěných měla odejít do svých rodin.

Marksová se snaží problém cíleně překlopit a tím obhájit prvotní nevhodný a destruktivní krok Šabatové, když ústavní režim hodnotí slovy: