Covid-19 a exploze přístavu
Libanonská ekonomika stagnuje již dva roky v důsledku pandemie Covidu-19 a depresi ještě prohloubil 4. srpna 2020 výbuch 3000 tun špatně uskladněného ledku v přístavní hale v Bejrútu, jenž srovnal se zemí velkou část metropole a připravil o život dvě stovky lidí. Bylo pobořeno množství budov, zničena obilná sila s 85 % zásob obilí a z provozu vyřazena infrastruktura přístavu, přes nějž do země putovalo 60 % importu. Od této tragické události se Libanon potýká s hyperinflací (libanonská libra se propadla o 90 %), chudobou a nezaměstnaností. Pod hranici chudoby upadla polovina populace mimo jiné i v důsledku toho, že ceny potravin vzrostly v posledních dvou letech o více než 500 %. Mnoho podniků zkrachovalo a banky jsou v platební neschopnosti.
Dnes je hůř než za války…
Libanon se tak proměnil v nefunkční stát, neboť nedokáže občanům zajistit ani základní životní potřeby. Největší problém je nedostupnost elektřiny, která se zapíná jen na dvě hodiny denně, což ohrožuje především fungování nemocnic a dostupnost zdravotní péče. To je poněkud paradoxní, protože před krizí bylo libanonské zdravotnictví považováno za nejvyspělejší mezi arabskými státy. Nedostatek léků a zdravotnického materiálu je rovněž alarmující. Aktuální situace je daleko horší než během občanské války mezi křesťany a muslimy v letech 1975 – 1990, kdy k přerušení dodávek elektřiny nedocházelo a lidé měli alespoň základní životní potřeby.
Země bez budoucnosti
Mnozí Libanonci nevidí v rozvrácené zemi perspektivu a masově odcházejí do zahraničí. Přitom do Libanonu v minulých letech přišlo milion uprchlíků ze Sýrie, kteří utekli před občanskou válkou. Do emigrace tak proudí tisíce lidí, především mladí a kvalifikovaní, jako jsou lékaři, zdravotní sestry a učitelé. Směřují především na Kypr, který je nejbližším ostrovem ve Středozemním moři. Ti, kteří v zemi zůstali, se bouří a demonstrují proti laxnosti vlády ohledně vyšetřování loňského výbuchu, jež je stále na mrtvém bodě.
Libanon, který se kdysi svou životní úrovní dokázal ze všech arabských zemí nejvíce přiblížit ropným monarchiím Perského zálivu, tak nyní spadá do kategorie rozpadlých států, jako je Jemen, Libye či Somálsko. A světlo na konci tunelu je zatím v nedohlednu i přes dílčí ekonomickou pomoc od bývalé koloniální mocnosti Francie.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Josef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: PV
