Filip Andler: USA financují destabilizaci členských států ALBA

12.01.2022 7:29 | Komentář

V polovině prosince se v kubánské metropoli Havaně uskutečnil XX. summit Bolívarovské aliance lidu naší Ameriky (ALBA) sdružující levicové a socialistické latinskoamerické režimy. Lídři členských států si zde připomněli výročí sedmnácti let od založení této mezinárodní organizace Hugem Chávezem a Fidelem Castrem.

Filip Andler: USA financují destabilizaci členských států ALBA
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka USA

Shromáždění navázalo na XIX. summit konaný začátkem roku 2021 v Caracasu. Posledního setkání se zúčastnili prezidenti Venezuely, Nikaraguy, Kuby a Bolívie a také delegáti z karibských ostrovů Antigua a Barbuda, Dominika, Grenada, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny a Svatá Lucie. Posledně jmenovaný ostrov obnovil členství po vítězství levice v červencových volbách. Přítomni byli i pozorovatelé z Haiti, Sýrie a Surinamu.

Hlavním bodem jednání byla ekonomika, zejména oddlužení po pandemii Covid-19. Bolívijský prezident a ekonom Luis Arce, který do Havany přivezl 20 tun humanitární pomoci, navrhl vytvoření dvou dalších podniků na výrobu potravin a léků. Jedná se o smíšené firmy, které působí pod kontrolou ALBA v různých zemích a jsou založeny na základních hodnotách solidarity a spravedlivého rozdělování namísto vytváření zisku. „Je čas dát se dohromady, ukázat solidaritu a Bolívie navrhuje a přijímá odpovědnost za vypracování strategického plánu rozvoje našich ekonomik,“ prohlásil Arce ve svém projevu a zároveň vyzval k nastartování finančních projektů ALBA banky a společné měny sucre. Summit se zavázal znovu aktivovat projekt ekonomické zóny ALBA, stejně jako regionální rybářské, zemědělské a ropné projekty. V rámci programu PetroCaribe byla distribuována ropa a palivo do karibských zemí na základě dlouhodobých dohod o platbách s nízkým úrokem. Projekt byl zastaven v roce 2018, protože americké sankce vážně zasáhly venezuelský ropný sektor, který se potýká s problémy. Prezident Maduro prohlásil, že „se tato stěžejní iniciativa spíše dříve než později vrátí silnější než kdy jindy“.

Summit se dále zaměřil na hrozbu americké intervence v regionu a razantně odsoudil „genocidní blokádu Kuby a masivní, flagrantní a systematické porušování lidských práv“ prostřednictvím jednostranných donucovacích opatření proti řadě členů aliance. „Ani tisíc sankcí neporazí důstojnost venezuelského, nikaragujského a kubánského lidu“, řekl ve svém projevu kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Výkonný tajemník ALBA Sacha Llorenti z Kuby představil tzv. Observatoř pro boj proti intervencím, která má pravidelně analyzovat roli nevládních organizací a financování destabilizačního úsilí. Observatoř přichází jako odpověď na Washingtonský summit pro demokracii, který se uskutečnil začátkem prosince a uvolnil více než 424 milionů amerických dolarů určených na financování aktivit v regionu. Podle amerického prezidenta Joe Bidena budou tyto zdroje směřovány do mediálních projektů, obrany svobodných a spravedlivých voleb, boje proti korupci a podpory „demokratických reformátorů“. Většina zemí ALBA nebyla na virtuální summit ve Washingtonu pozvána a Managua, Havana, La Paz a Caracas obvinily USA z financování destabilizačních snah ve svých zemích v poslední době.

Boj proti pandemii Covid-19 byl rovněž jedním z hlavních bodů programu v Havaně, přičemž členské státy blahopřály Kubě k vývoji tří vlastních vakcín. Summit také ocenil zdravotníky za jejich práci v první linii. Nedávno znovuzvolený nikaragujský prezident Daniel Ortega využil příležitosti k odsouzení „amerického imperialismu“, když prohlásil, že kromě pandemie Covid-19 je „divoký kapitalismus a imperialismus nejhorší pandemií, kterou svět utrpěl“. Mezi další diskutované otázky patřila podpora historických nároků Karibiku na odškodnění za genocidu a hrůzy obchodu s otroky a prosazování „ambicióznějších“ závazků v oblasti změny klimatu. V závěru došlo na blahopřání k nedávným levicovým volebním vítězstvím v Bolívii, Nikaragui, Svaté Lucii, Venezuele a Hondurasu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

15:52 Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

Končící Evropská komise zkouší ještě udat strategii pro příští volební období, s nejasnými návrhy, n…