O tom, zda má stát zachraňovat krachující firmy, se vedou nikdy nekončící spory. Reálná situace, politická citlivost a okolnosti každého případu bývají odlišné. My, ekonomičtí liberálové, si však myslíme, že se příliš zachraňovat nemá a že by stát do ekonomiky a trhu měl zasahovat jen výjimečně.
Bývalo dobrým zvykem, že v kritických chvílích stát pomáhal buď firmám a odvětvím, u nichž se předpokládala budoucnost bez potřeby dalších státních zásahů, či odvětvím pro ekonomiku stěžejním.
To ale není případ OKD. Ceny uhlí dlouhodobě klesají (že se tak děje díky politickým manipulacím s cenami surovin a energií, například díky extrémně levné ropě, je věcí druhou). Nelze očekávat, že se firma vzpamatuje, vrátí do zisku a tuto „půjčku“ v dohledné budoucnosti českému státu vrátí. Ekonomický důvod tedy v našem případě aktuální není.
V době rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy s každým dalším čtvrtletím pokračuje pozitivní trend jejího klesání – aktuálně dosahuje 4,3 % – to zcela jistě není ani důvod sociální, a to ani v Moravskoslezském kraji, kde míra nezaměstnanosti klesá a podle ČSU na konci května dosahovala 7,69 %.
Pak zbývá důvod politický. Vláda ve druhé polovině svého mandátu, který bývá tím, v němž se politici snaží získat zpět ztracenou podporu voličů, si tímto populistickým opatřením chce koupit cenné hlasy v lidnatém Moravskoslezském kraji, ale za peníze všech ostatních. Že tím situaci nijak neřeší, ale jen odsouvá, jí patrně netrápí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV