Ze srovnávacího reportu o situaci v 7 evropských zemích (ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Slovinsko), který byl během fóra také představen, vyplývá, že země východní a střední Evropy vykazují několik společných znaků – obecně je zde velmi malá ochota přijímat uprchlíky ze strany politické reprezentace a veřejnosti a opatření přijatá během migrační krize v uplynulém roce se soustředí hlavně na posílení ochrany hranic a další bezpečnostní opatření, o migraci se hovoří hlavně z hlediska bezpečnostní situace a ochota spolupracovat na společných evropských řešeních je zde zdaleka nejnižší (jak ukazují data Eurobarometru). „Je evidentní, že vlády států jako je Polsko nebo Slovensko a velmi výrazně také Maďarsko se soustředí především na řešení na národní úrovni a i ta spočívají většinou v obraně vnějších hranic – příkladem je právě Maďarsko, které jako první vybudovalo plot na své hranici,“ říká Marta Szczepanik s organizace Helsinské Nadace pro lidská práva ve Varšavě, jedna z autorek reportu.

Z diskuze přitom jasně vyplynulo i to, že společná mezinárodní řešení jsou jedinou možnou odpovědí na migrační krizi – současná situace na Balkánské trase totiž ukazuje, že ploty a zavírání hranic především nahrávají pašerákům, nicméně zastavit příchod uprchlíků z válečných oblastí touto cestou není možné. „Hranice Balkánských zemí jsou sice oficiálně zavřené, ale přesto je na maďarsko-srbské hranici nyní několik tisíc lidí, kteří nemají jak pokračovat dál – většina z nich využila služeb pašeráků, aby se vůbec dostala do Srbska. Když postavíme plot, v podstatě to znamená, že jsme pašerákům vytvořili skvělé prostředí pro jejich byznys“, vysvětluje Marie Heřmanová z Nadace OSF Praha, která se zároveň podílí také na koordinaci českých dobrovolníků na Balkáně. V srbské Subotici je nyní několik tisíc lidí, z nichž někteří zde v naprosto nevyhovujících podmínkách čekají už týdny. Více jak 60 000 lidí přitom stále bez vyhlídky na řešení situace čeká v uprchlických táborech v Řecku.