Pohlížel jsem na hezkou tvář mladé Švédky, která těmto lidem v jedné vesnici pomáhala, a za odměnu v jejím těle skončil nůž z ruky mladého běžence. Zdánlivě jen jeden z malých konfliktů, kdy vyhasl život mladé ženy. Já už si zřejmě nepřivyknu, i když jsem v rozběhu roku 1945 jako malý kluk viděl jiné nešťastníky, kteří prosili alespoň o hrudku sněhu. Svět si nedá říct a ve jménu moci si neustále rozbíjí místa určená k žití. Jiné mladé ženy, ale ne ze Švédska, se zase chystají svá těla proměnit ve výbušninu. Také těchto mladých dívek je mi moc líto.