V perokresbě, při svém editorialu, vypadá, xenofobicky pojato, jako čert z pohádky Jana Drdy. Dost možná, že schovává černé, magicky nabité zrcadlo, které mu může každý den hulit do hlavy, jak je intelektuální, úspěšný a potřebný, a to i daleko za hranicemi Libušina města. To by zpitoměl i někdo psychicky stabilnější. Proto dále zvolíme stopu nikoli sv. Benedikta z Nursie, ale mága Gustava Mayrinka z Prahy. Zdá se, že jen tak se lze přiblížit k cíli, aniž by člověk uvázl v bahnech bezbřehého liberalismu

Proč ty dva nic/neříkající odstavce z úvodu? Prostě proto, že to další bude méně vydatné. Tam už půjde o stránky z kapesního slabikáře Evropského parlamentu (pro minoritní, chudé a zanedbané země). I jen v letmém čtenářském srovnání pak snadno zjistíme, že ony zmíněné odstavce jsou festovní, oproti subtilním chimérám z prostředí řídících orgánů EU.

Kam sahá zpitomělost mocí (nemá zjistitelné hranice)

Řekněme si úvodem, že článek Česko nemá být na pranýři (LN 30. 5.)  je statí velmi vydatnou. Hlavní hrdina Manfred Weber, předseda poslanců Evropské lidé strany (EPP) a místopředseda bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) zde říká taková expresivní moudra, že by dost možná i vysoce tolerantní a pracovitá babička Boženy Němcové vzala do rukou vidle a neváhala zamířit na prodloužená záda Manfreda Webera. Její Jiří by možná přidal i šavli (po trpkém vínu).

Jádro dotyčného článku sděluje, že 30. května večer má Výbor pro občanské svobody Evropského parlamentu projednat „riziko politického zneužití médií v České republice“. Jako hosté, na pozvání předsednictva výhoru, prý vystoupili, náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová, zmíněný Erik Tabery a předseda Syndikátu novinářů a komentátor Hospodářských novin Adam Černý. Obě média patří do vydavatelství vlastněného miliardářem Zdeňkem Bakalou. Jaká to náhoda?