František Kuba: Hrozny hněvu, též polemika s Janem Rychlíkem

24.08.2015 7:33 | Zprávy
autor: PV

V úvodu polemiky z 21. srpna, s názory Jana Kellera, se Jan Rychlík v deníku Právo odvolává na sarkasmus kritizovaného. Rozumím-li správně, tak se historik a jeho petiční přátelé zaměřují na celoplanetární solidaritu, která by měla nahradit solidaritu regionální a lokální.

František Kuba: Hrozny hněvu, též polemika s Janem Rychlíkem
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Prof. Jan Rychlík

To vše v integrálu legálních i nelegálních migrantů, kteří nás neohrožují, ani do budoucna, fyzickým násilím, ani těžko léčitelnými přenosnými chorobami. Ani velmi rozdílnou kulturou, vztahem muž/žena, ani ekonomicky a vůbec. Mají být přínosem i pro náš sociální systém, jakýmsi dobrým vkladem, který nesmíme promarnit!

Ten spočívá v jejich vzdělanosti, pracovitosti, ochotě sdílet naši kulturu – to vše bez postranních úmyslů. Kdo tyto informace nebere, ten se morálně ušpiní…

Jsem přesvědčen, že by včera i dnes na straně Jana Kellera vystoupila i Hannah Arendtová se svojí koncepcí condition humaine, tedy lidské podmíněnosti. Praví, že lidé jsou podmíněnými bytostmi, protože každá skutečnost, s níž přicházejí do styku, se bezprostředně proměňuje v podmínku jejich existence. Svět, v němž se vita activa pohybuje, sestává ve své podstatě z věcí, které jsou výtvorem lidské ruky.

Lze předpokládat, že by se dnes významná filosofka ptala, jak tyto migrující a natažené ruce přispěly v předchozích generacích k vytvoření lidské existence zde v Evropě a předmětně v české kotlině? Byla by Hannah opět nepochopena? Tentokrát nikoli „světovou veřejností“ (proces s Eichmannem), ale daleko významnější Prager Kaffeterei?

Byla by tímto pražským povýšeneckým stupínkem (v pojetí Václava Bělohradského) snížena jen na osobu šířící xenofobií? Těch otázek je přirozeně daleko více a nelze je řešit pohledem z okna rychlíku, tím méně Rychlíkem samým.                          

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Tvrdíte, že ČTv a ČRo jsou rodinné stříbro. Kdy, prosím skutečně byly?

Ještě možná tak jejich archivy, ale jejich vysílání určitě ne: v letech 1940-1990 určitě ne, to byly jen hlásné trouby režimu nacistického a následně komunistického, v letech 1990-2000 byly jakž takž objektivní, ale od Televizního převratu jsou zase jen hlásné trouby toho, co chtějí hlásat redaktoři...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jana Šťastná a Yveta Rychtaříková: První vlaštovka směrem ke zlepšení stavu ve školství

19:30 Jana Šťastná a Yveta Rychtaříková: První vlaštovka směrem ke zlepšení stavu ve školství

Komentář Jany Šťastné a Yvety Rychtaříkové k semináři „Moudrost, mravnost a racionalita ve vzdělává…