Předchozí kariéra chuďasa, člověka velké víry, který se vypracoval od píky, i PR agenturami zvolené jméno František, mělo budit dojem skromnosti a vyvolenosti serafínského pojetí. Navenek znázorněno bílou barvou šatu a „lidovostí jeho sdělení“, tak přitažlivou pro jednodušší typy. Hlavně tedy z grup hřadující římské kurie, která se dosud neprobrala ze středověkého okouzlení. Pařížský teolog Jean Gerson by věděl, co činit. Je pravděpodobné, že by začal s kritikou jejich pa/žravosti!

Vraťme se ale do dnešních, také neradostných dní. Při návštěvě Bolívie v červnu 2015 a setkání s jejím prezidentem Evo Moralesem došlo ke kolizi vnímání tohoto světa, minimálně ve dvou aspektech. Prezident Bolívie Evo Morales, se údajně zachoval nemorálně a levicově ideologicky, když obdaroval dřevěnou replikou (Kristus ukřižovaný na srpu a kladivu) neradostného cestovatele Františka. Obdarovaný prelát znejistěl a dárek vrátil!! To by ovšem mohlo přímo navazovat na jeho pojetí církve a věřících, při výkonu funkce arcibiskupa, který (tehdy i dnes) zásadní problémy současného světa hrubě filtruje! Kde zůstal, v tomto případě Kristus, se pro jistotu netraduje. BBC ani jiné agentury to nepřinesly, takže to nemůže být předmětem vnější informace, natož osobní večerní meditace. 

Bergoglio totiž nevěděl, že originál vytvořil jiný římskokatolický kněz, který byl po skutečném výkonu funkce kněze nalezen zavražděn a pohozen u cesty. Přitom lokalitou působení obou byla Jižní Amerika, lze tady vůbec něco dodat? Teologie osvobození opravdu nemusí být tomuto „charizmatickému člověku“ až tak blízká.

Kdyby však požádal známého teologa prof. Hanse Künga o zasvěcení do problému, tak by měl na svém kontě o jednu lekci spásy více. Domnívám se, že z Říma do Švýcarska to není až tak daleko.

Kritika z Byzance

Konání římskokatolické kurie soustředěné ve Vatikánu je předmětem zkoumání jiných křesťanských církví. V daném případě se jedná o reakci biskupů sekretářů Byzantského katolického patriarchátu, jmenovitě: + Metoděje OSBMr  a + Timoteje OSBMr.