Tedy jde o charakteristický výběr, transkripci něčeho, co zachycuje v určitém stupni realismu vzhled, když zjednodušíme, osoby.

V historii ale existují celé řady portrétů, které nezůstaly v dvojrozměrnosti podoby, ale šly dál, k tomu, co daný člověk je, představuje a co se od něj dá očekávat.

Autoři těchto portrétů končili v zavržení, na hranicích, ve vězeních, ať je to v Pařiži, Londýně, Praze či Moskvě.

Zemřeli za svůj pohled na člověka, ale dílo zůstalo. Zůstalo jako memento móri: Pohleď a zpytuj svědomí své. Proč? Protože ty jsi danému dal svoji víru, sílu, svůj hlas. Ty jsi vstoupil do jeho družiny. A připrav se, protože jsi ho volil, nést i odpovědnost za jeho špatná rozhodnutí. To jsou otázky rozhodování voličů v demokratických volbách a určují jejich práva i odpovědnost za zvolené.