Pokud je pro tyto lidi v době přiházejících mrazů potřeba žebrat důkazem, že cesta naší společnosti po "sametu" byla a je dlážděna dobrými úmysly, pak je to podle mne naopak důkaz, který by u skutečně spravedlivé Božího soudu nikdy neuspěl.

Místo toho, aby všechny televize, radia a  tištěná média, včetně náboženských, 25 roků a  24 hodin denně tlačila naše politiky k rozhodnutím, která by ke skutečnému žebrání na ulicích, natož k nakašírovaně mediálnímu a údajně neziskovému (?), nedávaly důvod, stává se čas Vánoc a probuzených občanských emocí  dojnou krávou pro vyvolené. Smutné je, že k halasnému  přiznávání tragického stavu naší občanské společnosti samotní politici nejen  mlčí, ale naopak mnozí z nich touží být viděni s  těmi, kteří se k mediálním žebrákům s plnými žaludky přidávají. Pro mne je to u mnohých  stejně cynické chování, jako kdyby operatér místo slepého střeva pacientovi vyoperoval srdce a pak by šel bez pocitu viny v čele pohřebního průvodu.