Členové bankovní rady se tak navzdory svým předchozím vyjádřením a prognóze centrální banky odhodlali přistoupit k dřívějšímu zvýšení úrokových sazeb, které si tuzemská ekonomika bezpochyby zaslouží. Situace v ekonomice a na finančních trzích se výrazně liší od předpokladů centrální banky, což ji donutilo změnit názor a přistoupit ke zvýšení sazeb dříve. Koruna za poslední měsíce prudce oslabila a meziroční míra inflace v květnu vyskočila na 2,2 %, což je o tři desetiny procentního bodu vyšší hodnota, než jakou očekávala ČNB. K tomu se přidává dlouhodobě přehřívající se trh práce a nejrychlejší růst reálných mezd od roku 2003. Ačkoli naše prognóza počítala se zvýšením sazeb až na začátku srpna, z makroekonomického pohledu nevidíme rozdíl v tomto načasování. Ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku by pak podle nás mělo následovat ještě jedno zvýšení sazeb. Dvoutýdenní repo sazba by tak na konci roku měla být na úrovni 1,25 %.
Podle slov guvernéra J. Rusnoka situace ukázala, že není na co čekat. Zdůraznil také, že bankovní rada nebude váhat s dalším utahováním měnových podmínek, pokud pro to budou podmínky. Zůstane-li koruna dále na slabších hodnotách, lze očekávat další zvyšování úrokových sazeb. Nicméně razantnější zvýšení sazeb o více než čtvrt procentního bodu nebylo tématem diskuze a ani situace není tak urgentní, aby toto téma mohlo být na stole.
Bankovní rada hodnotí současný stav ekonomiky jako proinflační. Centrální banka vidí jako rizika pro vyšší inflaci slabší kurz koruny a silnější inflační tlaky ze zahraničí (zejména cena ropy). Zároveň byly zdůrazněny nové nejistoty a to zejména ze zahraničí.
Koruna reagovala na rozhodnutí posílením. V průběhu tiskové konference guvernéra zaznamenala vyšší volatilitu. V závěru se však stabilizovala na úrovni EUR/CZK 25,82, což odpovídá hodnotám ze začátku týdne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
