Nejvyšší soud ČR vydal aktuálně k uvedené konferenci publikaci. Téma efektivity trestního řízení je v odborných kruzích oblíbeným evergreenem, často se však zapomíná na to, že důraz pouze na rychlost nemůže zůstat osamocen. Zkrátka rychlost vždy neznačí, že se zúčastněným osobám dostává práva na spravedlivý proces. O tom, že tvůrci legislativy ovlivňují chod justice, jistě není pochyb.

Trestní řád v zásadě obsahuje potřebné instituty pro to, aby trestní řízení, ať již ve fázi přípravné, tak i ve fázi řízení před soudem, probíhalo dostatečně rychle a efektivně. Je často problémem policejního orgánů a taktéž i dozorových státních zástupců, že trestní řízení před soudem následně trpí většími či menšími vadami, majícími za následek průtahy a dochází k tolik známému „ping-pongu“ mezi nalézacím soudem a odvolací instancí. Uvedené rozhodně nezhojíme novou (a to ani sebelepší) legislativou, jak by se mohlo zdát. Mnohdy by zkrátka jen stačilo, aby orgány činné v trestním řízení trestněprávní předpisy důsledně dodržovaly a zejména, aby respektovaly základní zásady trestního řízení, o kterých pojednávají úvodní ustanovení trestního řádu. Na legislativcích je, aby silou své osobnosti a životních zkušeností se podíleli na tvorbě kvalitního právního prostředí.