Schválily je zákonodárné sbory Británie, Irska a Španělska, v pátek budou o doporučení rozhodovat poslanci ve Francii a chystají se k tomu v Dánsku, Portugalsku, Itálii a Slovinsku. Připojil se dokonce i Evropský parlament, který chce hlasovat v polovině prosince, a je pravděpodobné, že Evropská unie pak uznání Palestiny doporučí všem členským zemím.

Přehlédněme skutečnost, že všichni tito politici podporují vznik státu, jehož oficiální představitelé podněcují protiizraelské násilnosti. Jen v posledních dnech požehnal poradce předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse, Sultán abú Ajnán, „kolům aut, sekerám a nožům“, jimiž Palestinci v posledních týdnech vraždí izraelské civilisty, a činitel Abbásova hnutí Fatáh Muhammad Biqáí řekl v oficiální palestinské televizi, že „Jeruzalém potřebuje krev, aby se očistil od Židů“.

Podle mezinárodních pravidel a smluv i zdravého rozumu musí Palestina vzniknout pouze jednáním s Izraelem, jak se také obě strany zavázaly v dohodách z norského Osla. Všechna doporučení evropských parlamentů ji však už předem definují jako stát s hranicemi z doby před šestidenní válkou v roce 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem a zcela ignorují požadavky bezpečnosti Izraele i všechny nevyřešené tradiční problémy izraelsko-palestinských jednání.

Jde nejen o návrat palestinských uprchlíků, status svatých míst tří největších monoteistických náboženství v Jeruzalémě, ale i přetrvávající rozkol v palestinských řadách a nemožnost samosprávy vládnout v pásmu Gazy; dodnes ji tam nepustil teroristický Hamás, který Gazu ovládá a jehož charta výslovně požaduje zničení Izraele a vznik Palestiny na celém izraelském území. Evropské parlamenty nezajímá ani to, že Izrael před devíti lety Gazu vyklidil, ale Palestinci na něj za to odpalují rakety.