Vědomi si své odpovědnosti k historickým záznamům událostí na Šumavě koncem dvacátého a počátkem jednadvacátého století, včetně bývalých lesních majetků Schwarzenbergů, chceme si pro „paměť" zaznamenat fakta.
Lesy Šumavy byly počátkem devadesátých let v poměrně dobrém stavu, který odpovídal standardnímu lesnímu hospodaření v té době. Na Šumavě byly tehdy ještě zbytky původních pralesů a porostů ve věku 200 i více let, které byly vždy ve zvláštní ochraně a pozornosti lesníků.
Šumava byla nazývána „Zelenou střechou Evropy" a také proto mohl být roku 1991 v této oblasti vyhlášen Národní park Šumava.
Většinu lesů Šumavy netvoří původní porosty, ale ty byly nově vysazovány podle potřeb a znalostí doby ve které vznikaly. Generace vlastníků, lesníků a lesních dělníků je vypěstovaly podle nejlepšího vědomí a svědomí. Vznikly tak kromě smíšených porostů i rozsáhlé smrkové monokultury, jako „odkaz" doby, potřeb, znalostí či přání majitelů. Dnes už nikdo nevzpomene, že smrkové monokultury na Šumavě vyprodukovaly miliony kubických metrů tolik potřebného a ceněného dřeva pro stavebnictví i různá průmyslová odvětví. Výnosy lesů přispívaly k jejich obnově, daly zaměstnání lidem a v nemalé míře i přispívaly do státní kasy. Rozsáhlé lesní komplexy plnily i jiné, stejně významné mimoprodukční funkce lesa, které jsou ve své podstatě nezastupitelné. Vzpomeňme třeba ovlivňování klimatických podmínek, působení na oběh a kvalitu vody, ochranu půdy před erozí.
Ve všech lesích na světě dochází čas od času k tak zvaným kalamitám. Přijdou přírodní katastrofy, vichřice, následně kůrovec, požáry, sníh, který zničí nejen smrkovou monokulturu, ale i jakýkoliv jiný druh porostu. Existuje o tom řada přesvědčivých dokladů.
V roce 1991 došlo nařízením vlády ČR č. 163/1991 Sb. ze dne 20. 3. 1991 na dnešní výměře cca 68 064 ha k vyhlášení Národního parku Šumava (NPŠ). Hlavním cílem ustavení parku bylo tehdy udržet a zlepšit životní prostředí na vyhlášeném území a zachovat ráz krajiny.
K dnešku se stav lesních porostů na Šumavě podstatně zhoršil, především nekontrolovaným rozšířením kůrovce, proti kterému se přestalo zasahovat s tím, že příroda si sama pomůže. Následkem je odumření více než deseti tisíc hektarů původně životného lesa, včetně zbytků pralesů. Došlo k znehodnocení kvalitní dřevní hmoty, k plýtvání státními prostředky k poškození krajiny. Poškození krajiny má a bude mít do budoucna další nedozírné následky. To vše je znalecky doloženo a popsáno.
K této neblahé situaci došlo v NPŠ, koncem 90. let a na počátku 21. stol. za souhlasu vlády a politiků, za podpory ministrů ŽP Ambroska, Bursíka, Mika, a některých bývalých ředitelů NPŠ. Tichý souhlas nebo i hlasitou podporu těmto postupům poskytla část lesnické akademické obce, včetně některých vědeckých pracovníků.
Nemalou vinu na této tristní situaci mají zelené politické strany, přesvědčené ekologické skupiny a mezi nimi zvláště Hnutí Duha či jednotlivci, kteří chtějí Šumavu přeměnit v nedefinovanou „divočinu". Mají vliv v mediích, která tendenčně manipulují veřejným míněním a zakrývají skutečnou katastrofu, jež se na Šumavě odehrála.
Těší nás příslib změn, které vidíme v názorech a postupech prozatímního ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského, jenž se snaží zastavit další devastaci Šumavy a okolních lesů.
Rádi bychom podpořili snahu obyvatel Šumavy o zachování šumavských lesů a tím i všeobecné prosperity oblasti, napomohli stabilizaci stavu nejen lesních porostů, ale i stavu celé společnosti. Chceme přispět i svou účastí na nápravě škod, způsobených v uplynulých létech špatnou péčí o svěřený národní park a zúčastníme se výsadby nových stromků v nejbližším termínu.
Přijato a schváleno Valnou hromadou HS Schwarzenberg v Českých Budějovicích 22. 10. 2011
Za Lesnickou sekci Historického spolku Schwarzenberg : Ing. Jaroslav Žák
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDEPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
