Když se před pár lety brali naši přátelé, zdálo se mi pozoruhodné, že si za datum sňatku zvolili právě výročí bitvy na Bílé hoře. Jejich manželství ovšem zatím přetrvalo - podobně jako přetrvává (po)bělohorský mýtus.
Jenom letos se u nás svedla řada historizujících bitev. Prali jsme se o Koněva, o vlasovce, o generála Svobodu, o Mariánský sloup a v posledku - byť v bílých rukavičkách - i o Bílou horu. Společné všem těmto malým bílým horám je, s jakou neochvějnou jistotou se jednotliví vykladači šikují na opačných stranách a s jakou razancí dějinné bitvy bojují.
Historická pole válečná nám nejspíše nahrazují soudobá bojiště, současné spory jsou přeneseny doprostřed starých bitev. Podobné šarvátky mají mnoho spravedlivě mravně rozhořčených, zůstávají však bez vítězů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV