Kamarád nad tím kroutil hlavou a nakonec mi vysvětlil, že Babišovo počínání je pro něho nepochopitelné, protože v podmínkách politické kultury jeho země by byl vstup oligarchy do politiky a dokonce do vládní funkce považován za společensky nepřijatelný. Mezi světem podnikatelů, státní správou a politikou jsou neprůstřelné zdi.

Při sledování dění kolem údajného střetu zájmů Andreje Babiše docházím k závěru, že vyspělá politická kultura je dobrá věc, protože chrání politiky i veřejnost před zbytečnými trapasy. Národ by o nic nepřišel, kdyby se Andrej Babiš do politiky nepustil, na druhé straně on sám by nemusel platit za svůj výkon běsnící nenávistí odpůrců. Cena, kterou platí za úspěch, je nadměrná a snižuje se efektivita činnosti Poslanecké sněmovny. A veřejnost mohla být ušetřena nekulturních nenávistných projevů politiků.

I když se Andrej Babiš ke mně chová jako osobní nepřítel, nemohu trpně sledovat jeho víceleté napadání kvůli domnělému střetu zájmů. Odvádí ho to od práce. Samozřejmě nelze připustit, aby oligarcha zneužil svého vládního postavení k nezákonnému zvýhodňování jeho firem. Nikdo ho ale zatím věcně neusvědčil z takového jednání na úrovni srovnatelné s dokazováním v trestním řízení. Ozývají se pouze úvahy o tom, co by se mohlo dít, kdyby… Babišovi kritici přesvědčují veřejnost, že dotace pro Agrofert jsou neoprávněné obohacení jen proto, že právě on je majitelem Agrofertu. Pravidla, podle nichž se dotace poskytují a jejich uplatnění v jednotlivých konkrétních případech nikoho nezajímají. Jejich znalost se považuje za nadbytečnou, protože protibabišovská intifáda je důležitější než cokoli dalšího.