Mylná je domněnka, že francouzští Židé žijí v blahobytu, většina původních Židů byla zavražděna nacisty v době šoa a tři čtvrtiny dnešní komunity tvoří sefardští Židé ze severní Afriky.

Jejich rodiny se přestěhovaly do Francie většinou v období mezi vznikem Státu Izrael v roce 1948 a vyhlášením nezávislosti Alžírska roku 1962. Jenže mnozí Židé přišli do Francie zároveň s muslimy, kteří prchali před konfliktem a utrpením ze stejných zemí- Alžírska, Maroka a Tuniska. Často se usazovali ve stejně chudých čtvrtí Paříže, Marseille a dalších měst. Velká část dnešní vlny antisemitského násilí se odehrává v těchto „přistěhovaleckých“ čtvrtí.

Židé opět jako lovná zvěř?

Stopy klasického evropského antisemitismu jsou mezi Francouzi stále patrné, což se projevuje neadekvátní kritikou Izraele nebo zaujímání tradičně proarabských postojů. Původci většiny konkrétních antisemitských útoků ve Francii jsou dnes tlupy ale mladých muslimských imigrantů. V roce 2001 v době druhé palestinské intifády vzplály ve Francii bouře protižidovských útoků páchaných mladými muslimy. Toto násilí doutná a vždy, když dochází ke konfliktu na Blízkém východě, se znovu rozněcuje. Roku 2006, když probíhal libanosko-izraelský konflikt byl francouzský Žid Ilan Halimi unesen, mučen a brutálně zavražděn skupinou mladých mohamedánů. Synagogy byly pleněny i během dvou konfliktů v Gaze (2008-2009, 2012), obzvláště brutální čin se odehrál roku 2012, kdy muslimský terorista zastřelil před budovou židovské školy v Toulouse učitele a tři děti. V květnu 2014 postřílel francouzský muslim před budovou židovského muzea čtyři osoby- pachatel se vrátil z bojů v Sýrii.