Vytvoření pracovní skupiny na národní úrovni inicioval ERÚ a účastní se jí zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, provozovatelů přenosové soustavy a regionálních distribučních soustav, klíčových výrobců elektřiny a operátora trhu. Skupina na základě posouzení všech dostupných informací dosud identifikovala 12 oblastí, na které soustředila svou pozornost. Tato opatření shrnuje průběžný výstup, který je přílohou této tiskové zprávy.

Další řešená témata se budou odvíjet mj. od zpráv mezinárodního expertního panelu ENTSO-E, který se vyšetřováním výpadku zabývá dle platné evropské legislativy především v technické rovině. ENTSO-E je organizací, která sdružuje evropské provozovatele přenosových soustav elektrické energie a prošetřuje obdobné události na celém kontinentu

. „Pracovní skupina pod vedením ERÚ navrhuje nápravná opatření na národní úrovni ve třech rovinách - technické, legislativní a komunikační. V potaz přitom bereme jak fakta, která jsme zjistili přímo v souvislosti s červencovým výpadkem elektřiny, tak související zkušenosti ze zahraničí. Naším společným cílem je komplexně popsat příčiny výpadku a následně zavést taková preventivní opatření, aby se situace neopakovala,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ.

Jednotlivé úkoly míří na provozovatele soustav, výrobce, regulátora i zákonodárce. Některá řešená témata mají také přesah mimo oblast energetiky, např. zesílení odolnosti telekomunikační infrastruktury vůči výpadkům dodávek energie.

V rámci preventivních opatření na národní úrovni byla provozovateli přenosové soustavy zadána revize nastavení krizové komunikace s dalšími aktéry krizového řízení. To předpokládá nejen automatizaci jednotlivých oznámení, ale také pravidelný nácvik a ověření systému komunikace. Na oblast připravenosti proto cílí také vypracování nového Národního výcvikového plánu. Konkrétní cvičení za účasti dispečerů provozovatelů soustav a dalších aktérů jsou naplánována na rok 2026.

Národní pracovní skupina se zabývá rovněž dlouhodobými systémovými tématy. Sem spadá například potřeba řešit do budoucna hrozící nedostatek nefrekvenčních podpůrných služeb, které jsou nezbytné pro zajištění spolehlivého provozu soustav. Zapojeno by mělo být širší spektrum provozovatelů výrobních zdrojů a rovněž akumulace. Revidovány a případně posíleny by měly být také požadavky na bezpečnostní kritéria pro provoz soustav, úpravy by se měly odrazit i v přístupu k výpočtům potvrzujícím splnění bezpečnostních podmínek provozu soustav.

„S posilováním bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny souvisí také optimalizace investic do elektrizační soustavy včetně jejich načasování v průběhu roku. Zároveň je zřejmé, že s proměnou energetiky bude potřeba změnit i celkový přístup k provozování soustav,“ vysvětluje Jan Šefránek.

Národní pracovní skupina také předala podněty související s příčinami a průběhem výpadku elektřiny ze 4. července 2025 expertnímu panelu ENTSO-E k důslednému a objektivnímu posouzení. Jde o soupis okolností výpadku, který expertnímu panelu ENTSO-E pomáhá zacílit vyšetřování na konkrétní oblasti. Na vytvoření soupisu se podíleli všichni členové pracovní skupiny.

Průběh vyšetřování zmíněných podnětů částečně zachycuje aktuálně zveřejněná předběžná zpráva (factual report) ENTSO-E. Zpráva popisuje okolnosti pádu vodiče, postup dispečinku provozovatele přenosové soustavy, situaci ve výrobnách elektřiny v průběhu události a následně při procesu obnovy. Zásadní potom bude zejména konečná zpráva ENTSO-E, která se už nebude soustředit jen na dílčí popis okolností, ale přinese komplexní závěry a konkrétní doporučení.

Shrnutí průběžných výstupů národní pracovní skupiny k posouzení výpadku elektřiny dne 4. 7. 2025, vedené Energetickým regulačním úřadem

Pracovní skupina byla vytvořena za účelem posouzení rozsáhlého výpadku dodávek elektřiny ze dne 4.7.2025 a zabývá se průběhem události, včetně rolí jednotlivých aktérů v širším kontextu. Vznik pracovní skupiny na národní úrovni pod svým vedením inicioval Energetický regulační úřad (ERÚ).

Technické aspekty výpadku, včetně postupu provozovatele přenosové soustavy, jsou dle platných evropských pravidel primárně předmětem šetření expertního panelu ustanoveného ENTSO-E (Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny). Zprávy expertního panelu jsou základním prvkem pro posouzení celé události. Dne 19.12.2025 byla vydána předběžná (faktická) zpráva expertního panelu, která obsahuje shrnutí průběžných zjištění učiněných při vyšetřování. Finální zpráva má být dle platných pravidel vydána nejpozději v září 2026.

Předběžná zpráva ENTSO-E shrnuje veškeré technické aspekty, které souvisely s událostí. V této fázi zpráva nedefinuje výstupy a závěry, pouze shrnuje sled událostí a technických příčin, které měly souvislost s výpadkem dodávek elektřiny. Zpráva popisuje okolnosti pádu vodiče, postup dispečinku provozovatele přenosové soustavy, situaci ve výrobnách elektřiny v průběhu události a následně při procesu obnovy. Zpráva je veřejně dostupná na stránkách ENTSO-E.

Úkolem národní pracovní skupiny je objektivní a komplexní prošetření události, jejích příčin a okolností, včetně popisu možných pochybení a systémových nedokonalostí. Zprávy ENTSO-E jsou jedním ze vstupů pro pracovní skupinu. Mezi hlavní cíle pracovní skupiny patří návrh možných nápravných opatření, která by měla přispět k předcházení podobných událostí v budoucnu a v případě jejich opakování zmírnit jejich průběh a negativní dopady na všechny účastníky trhu. Nápravná opatření jsou navrhována ve třech rovinách: technické, legislativní a komunikační. V potaz jsou přitom brána zjištění učiněná nejen v souvislosti s předmětným rozsáhlým výpadkem elektřiny v České republice, ale také souvisejícími zkušenostmi ze zahraničí.

Členy národní pracovní skupiny jsou zástupci ERÚ, Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, provozovatelů přenosové soustavy a distribučních soustav, operátora trhu a velkých výrobců elektřiny. Na expertní úrovni jsou dále dle vybraných témat přizváni zástupci Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), mobilních operátorů, Generálního ředitelství hasičských záchranných sborů (GŘZHS) a Ministerstva vnitra. V technických oblastech pracovní skupina využívá jako externího konzultanta Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze.

Nad rámec národní pracovní skupiny byla operativně přijata opatření ze strany společnosti ČEPS po interním vyhodnocení události (viz bod č. 12 opatření), dále se událostí v rámci svých kompetencí zabývá Ústřední krizový štáb či ČTÚ. Jednotlivá řešení jsou koordinována.

Po prošetření události a navržení nápravných opatření vydá národní pracovní skupina závěrečnou zprávu. Jedním z nutných předpokladů pro uzavření vyšetřování národní pracovní skupiny (a vydání závěrečné zprávy) je přitom vydání závěrečné (finální) zprávy ze strany expertního panelu, která bude detailně řešit technickou stránku výpadku. Dosavadní výstupy a návrhy opatření dle jednání národní pracovní skupiny:

1. Podněty pro prošetření expertním panelem
Příprava podnětů souvisejících s příčinami a průběhem výpadku elektřiny ze dne 4. července 2025 za účelem jejich nezávislého a podrobného vyšetření expertním panelem. Podněty odrážejí diskuzi členů pracovní skupiny.
Stav: Definovány podněty a předány expertnímu panelu. Průběh jejich vyšetřování zachycuje částečně již faktická zpráva, dále budou součástí závěrečné zprávy.

2. Úprava obchodních podmínek dodavatelů elektřiny
Výzva k úpravě obchodních podmínek dodavatelů elektřiny u produktů s dynamickým určením ceny pro případy, kdy nejsou ceny z krátkodobých trhů s elektřinou dostupné. Jedná se o úpravu pro mimořádné situace při stavu nouze a při předcházení stavu nouze, kdy dochází k pozastavení tržní činnosti a vypořádání odchylek se řídí zvláštním režimem zúčtování s regulovanou cenou stanovenou cenovým výměrem ERÚ.
Stav: ERÚ na svých webových stránkách uveřejnil příslušné sdělení obchodníkům (ZDE).

3. Retrofit - přenastavení parametrů ochran výroben
Je nutné vyřešit historický nesoulad nastavení parametrů ochran výroben připojovaných k elektroenergetické soustavě před rokem 2019 s požadavky nařízení komise RfG (EU) 2016/631, které zamezí nežádoucímu odpojování výroben při nestabilních stavech soustavy. Proto, aby mohl ERÚ vydat rozhodnutí o retrofitu výrobních zdrojů a zajištění souladu s požadavky nařízení RfG (nové zmocnění pro ERÚ dle novely EZ), bude muset ČEPS opakovat již dříve provedenou veřejnou konzultaci souvisejících analýz. Je potřeba aktualizovat posouzení nákladů a přínosů technických úprav frekvenčních ochran střídačů připojených výroben, které posílí stabilitu výroby zejména obnovitelných zdrojů instalovaných v období let 2009-2011.
Stav: ERÚ vyzval ČEPS k opětovnému provedení veřejné konzultace, která předchází vydání opatření obecné povahy k retrofitu výrobních zdrojů.

4. Řešení postupně rostoucího nedostatku nefrekvenčních podpůrných služeb, které jsou nezbytné pro stabilní a bezpečný provoz soustavy
V souvislosti se změnou charakteru provozování soustav se ukazuje jako nezbytné zapojení širšího spektra provozovatelů výrobních zdrojů (a případně i akumulace) do poskytování nefrekvenčních podpůrných služeb s cílem posílení nástrojů řízení soustavy ve stavech předcházení nouze a stavech nouze. Především se jedná o redefinice nebo doplnění služby ostrovního provozu a služby obnovy soustavy. Cílem je rozšíření portfolia poskytovatelů, včetně zapojení nových zdrojů připojených do distribučních soustav a možnost nákupu těchto služeb tržním způsobem.
Stav: Pracovní skupina vyzvala ČEPS k úpravě kodexu provozovatele přenosové soustavy a zahájení technických konzultací s provozovateli distribučních soustav a možnými poskytovateli služeb. Redefinovaný produkt bude předložen ERÚ v 1Q/2026.

5. Zajištění motivace pro tuzemské poskytovatele regulační energie ve stavu nouze a předcházení stavu nouze
Úprava pravidel vypořádání regulační energie a odchylek ve stavech nouze a při předcházení stavu nouze v rámci novelizace vyhlášky č. 408/2015 Sb. Konkrétní úprava zpřehlední scénáře použití zvláštního režimu zúčtování odchylek a posílí motivaci pro poskytování regulační energie tuzemskými poskytovateli. Dle získaných zkušeností ze dne 4.7.2025 a pro eliminaci podobných situací je v budoucnu zásadní nastavit motivační podmínky k poskytování regulační energie pro zajištění rychlé stabilizace soustavy a návratu do normálního provozního stavu.
Stav: ERÚ promítne do příští novelizace vyhlášky č. 408/2015 Sb.

6. Revize požadavků na bezpečnostní kritéria pro provoz soustav
Je nezbytné otevřít diskuzi nad možnostmi úpravy aktuálně požadovaných bezpečnostních kritérií provozu soustavy. Rovněž s ohledem na velké aglomerace, kde výpadek zásobování el. energií velmi rychle vede k zásadním omezením či kolapsu v dopravě, ohrožení životů lidí a obecným dopadům na ekonomiku. Hlavním takovým regionem je Praha, kde již vyhláška č. 540/2005 Sb. v paragrafu 5 stanovuje přísnější kritéria pro odstraňování bezproudí v Praze oproti jiným městským aglomeracím v ČR. Mezi identifikovanými podněty je například úprava přístupu k nastavení bezpečnostních kritérií v rámci výpočtů parametru N-1, aktualizace vyhlášky č. 540/2005 o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice a vyhlášky č. 242/2025 o dispečerském řízení elektrizační soustavy.
Stav: ČEPS připraví návrh na posouzení případných úprav k doplnění kritéria N-1, zejména využití pokročilejších nástrojů a detailnějších výpočtů dynamické stability ve všech fázích přípravy provozu a v operativním řízení do února 2026. Zároveň připraví plán na navýšení spolehlivosti dodávek elektrické energie pro hlavní město Praha do června 2026.

7. Zdokonalení dispečerské komunikace
Cílem je především zlepšení komunikace mezi dispečery soustav a výrobními zdroji. Mezi identifikovanými podněty je například úprava znění dispečerských zpráv distribuovaných systémem EVS, ale také prioritizace řazení alertů provozního řízení technických prvků soustavy v pomocných nástrojích systému technického dispečinku.
Stav: ČEPS realizovala workshop v termínu 8.12. 2025. Následující workshopy k potvrzení navržených opatření proběhnou v prvním čtvrtletí roku 2026.

8. Posílení náhradního napájení telekomunikační infrastruktury (ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem)
Pod vedením ČTÚ již probíhá zpracování analýzy a přijetí nápravných opatření k posílení odolnosti telekomunikačních sítí. Identifikované problémy i připravovaná nápravná opatření jsou totožná se závěry pracovní skupiny pod vedením ERÚ. Jedná se zejména o identifikaci klíčových telekomunikačních uzlů a zajištění zvýšené schopnosti jejich náhradního napájení nebo zajištění pokrytí signálem u vybraných oblastí pro potřeby krizových štábů. Ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav by se pak prioritizovala obnova napájení oblastí se zohledněním výskytu odběrných míst vysílačů telekomunikačních sítí.
Stav: Nápravná opatření budou realizována v gesci ČTÚ ve spolupráci s ERÚ.

9. Revize nastavení krizové komunikace ČEPS s cílovými skupinami aktérů krizového řízení
V rámci systému krizové komunikace dojde k automatizaci rozesílání klíčových informací na předem definované skupiny cílových aktérů krizového řízení v prvních minutách po vzniku mimořádné události. Cílem je zajistit včasné a srozumitelné předávání základních informací o mimořádné situaci, zejména orgánům krizového řízení na národní úrovni. Rovněž je nutné pravidelně ověřovat a procvičovat krizovou komunikaci s orgány krizového řízení na národní úrovni.
Stav: Připraven návrh na sdílení informací pomocí systému krizové komunikace ČEPS. Byly zahájeny práce na jeho implementaci.

10. Vypracování Národního výcvikového plánu
V listopadu byl zveřejněn Národní výcvikový plán (NVP), jehož součástí je nácvik situace obdobné 4. 7. 2025 pod vedením ČEPS a ve spolupráci s provozovateli.
Cílem NVP je vytvořit jednotný a závazný rámec pro společný výcvik pracovníků podílejících se na dispečerském řízení a posílit jejich odbornou připravenost, koordinaci a schopnost řešit specifické či mimořádné provozní situace napříč soustavou. Roční plán pro rok 2026 zahrnuje výcvikové simulace na trenažéru ČEPS, na obou českých jaderných elektrárnách a také odborný seminář. Simulační scénář reflektuje i poznatky z mimořádné události ze dne 4. 7. 2025. Závaznost se vztahuje na všechny účastníky trhu s elektřinou, kteří jsou do daného ročního plánu zařazeni.
Stav: Společný výcvik je naplánován na celý rok 2026 za účasti co nejvíce relevantních partnerů.

11. Optimalizace investic do elektrizační soustavy a zkrácení souvisejících procesů
Je třeba provést věcnou a časovou optimalizaci investic do elektrizační soustavy jako celku s uvažováním probíhající změny energetického mixu a přesunu výrobních zdrojů do distribuce tak, aby byla udržena spolehlivost soustav a kvalita dodávky elektřiny. Zároveň je potřeba vytvořit zákonné podmínky pro urychlení realizace investic (včetně povolovacích procesů). Stav: Bude dále koordinováno MPO ve spolupráci s ERÚ a provozovateli soustav.

12. Mimořádné kontroly a realizovaná opatření
Nad rámec témat diskutovaných v národní pracovní skupině byly ČEPS provedeny mimořádné kontroly a byla připravena následující opatření:

• Provedeny mimořádné letecké termovizní kontroly vybraných vedení (V411, V412, V208, V420 – část před rekonstrukcí).
• Provedeny opravy po mimořádné termovizní kontrole na V411.
• V411 – vyměněn fázový vodič ve fázi L2 v celém kotevním rozpětí p.b 28-36.
• Interními postupy bylo zavedeno vyšší využívání redispečinků, spolu s rekonfiguracemi pro účely zajištění kritéria N-1, řízení napětí a dynamické stability.
• Zvýšen rozsah pro stavbu náhradní přenosové trasy používané v rámci řešení poruch na vedeních přenosové soustavy nebo v investiční výstavbě.
• Navýšena kapacita dostupnosti krizového webu i v době předpokládané vysoké návštěvnosti (v případě významné poruchy v PS).
• Revize plánu odstávek a údržby pro období od července 2025.

Psali jsme:

ERÚ: Změnový cenový výměr sníží regulované ceny elektřiny

Energošmejdi opět řádí, ERÚ odhaluje jejich podvodné praktiky

ERÚ: Regulované ceny elektřiny a plynu na rok 2026

ERÚ: Spotřeba elektřiny i plynu se ve III. čtvrtletí změnila meziročně jen minimálně