Závěr:
Veřejnost je pouze k tomu, aby v předepsanou dobu volila vhozením svého volebního hlasu do urny. Nemá cenu předkládat volební programy jednotlivých stran. Mluvit o míru, protestovat proti podílu na zabíjení je zcela zjevně naprosté donkichotství. Podíl zabitých vojáků a civilistů jasně ukazuje, koho rozhodnutí politiků nejvíc postihne. K tomu se nabízí otázka, jaký je poměr zabitých politiků, členů vlády, zákonodárců ku zabitým civilistům? Jaké je vlastně postavení veřejnosti, občanů?

Pan poslanec Antonín Seďa to definoval jednoznačně: Osobně si nemyslím, že by o změnách ústavy měla rozhodovat veřejnost.

Je to i odpověď na: Vláda věcí tvých k tobě se navrátí, tj v tomto parlamentním systému nikdy. Zcela záměrně je vynecháno zprofanované slovo demokracie.

Co se vládě a poslancům na čl.43 Ústavy nelíbí?

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o
a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,

Pro zajištění své moci navrhují:

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů.
(Kromě jiného, nebude vysvětlovat svým občanům, veřejnosti, že existuje něco jako rotace sil, takže 60 dnů je prázdné číslo.)