Otazníky pokračují. Kdo uprchlíky vítá a kdo ne? Proč někteří politici je chtějí, jiní ne. A proč míří zrovna do Evropy? A proč Evropa při současné úrovni techniky se tváří překvapeně, když muselo být ze satelitních snímků dávno jasné, že se k něčemu takovému schyluje?
Stranou nezůstává ani Česká republika. Premiér Sobotka žongluje se slovíčky, zda migranty přijmeme na základě direktivních kvót nebo dobrovolně. Přitom od nás Evropa chce, abychom jich přijali míň, než nabízíme.
Jedno je jasné. To, že se náhle zvedly statisíce migrantů, není náhodné. Dle posledních údajů Eurostatu tvoří Syřané, v jejichž zemi se skutečně válčí, jen 20% migrujících. Naprostá většina migrantů přichází z jiných zemí, přitom nezřídka z relativně bezpečných oblastí, jako jsou části Damašku, Kypru či Turecka, kde tito lidé donedávna žili a pracovali (mimo uprchlické tábory). Mnoho lidí se také za Syřany pouze vydává za pomoci falešných syrských dokladů. Do Bavorska zamířilo 40% migrantů z Kosova. Tam už se patnáct let nebojuje. A naopak druhých 40% bylo z Afghánistánu, kde válka probíhá už čtyři desetiletí?
Vysvětlení je jednoduché – Německo jim ústy kancléřky Merkelové vzkázalo, že do Evropy mohou. Komentátoři jednoznačně přiřkli velkou část zodpovědnosti za současnou uprchlickou krizi politice Angely Merkelové. Dle nich svým pozváním migrantů do Evropy udělala "kolosální historickou chybu" pro budoucnost Evropy.
A tak přicházejí většinou bez respektu k evropským zvyklostem, právnímu řádu, znalostí evropské kultury, vnitřních pravidel národních států EU, ale naopak s přesvědčením, že se o ně musíme postarat. Chtějí se mít dobře a my to máme zařídit..
Benjamin Kuras kdysi připomněl, že v útrobách EU se ve vší tichosti už léta připravuje projekt „Euro-Mediterranean Partnership“. Nebo také Středomořská unie, ve které spolu jednají státy EU a země okolo Středozemního moře. Jakási obdoba tzv. Východního partnerství, které se rozpadlo jako domeček z karet. Jejím kmotrem byl francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Vzpomeňte, jak kdysi odkázal Topolánka do patřičných mezí když tlačil na to, aby Francie i nadále této unii předsedala. „Víš, co to je, být sám proti všem těm Arabům? Mít je na telefonu? Jsou hrozní, přísahám,“ říká nediplomaticky na uniklé nahrávce v roce 2008.
Projekt prý počítá s postupnou imigrací 56 milionů muslimů ze Středozemí. Eurostat tak prý odhadl počet imigrantů potřebných na vyrovnání demografického úbytku v celé Evropě mezi roky 2010 a 2050. Aby bylo z čeho živit rostoucí počty evropských důchodců.
Základem projektu „Euro-Med“ je dohoda o euro-středomořském partnerství z Barcelony v listopadu 1995. Podepsaly ji všechny tehdejší členské státy EU plus Maroko, Alžírsko, Tunisko, Egypt, Jordánsko, Palestina, Sýrie, Libanon, Turecko a Izrael. Lisabonskou smlouvou její platnost přešla automaticky i na nové členy EU. Dle dohody se státy zaázaly přispět k politickému a kulturnímu partnerství, volnému obchodu, ekonomické integraci, volnému pohybu a na zvýšený rozpočet finanční pomoci partnerským islámským zemím. Ano, to je ta smlouvě, kterou kdysi prezident Václav Klaus odmítal podepsat. Vymohl si alespoň příslib, že Česká republika dostane výjimku, která měla zabránit případným majetkovým nárokům sudetských Němců. Klaus nakonec podepsal, na výjimku se ale zapomnělo.
Evropská unie ale zdaleka neměří všem stejně. Zatímco Maďarsko je Evropskou unií kritizováno za stavbu hraničního plotu, Velká Británie posílila ochranu Eurotunelu ploty a psovody a pašování přes trajekty se snaží zabránit nekompromisním uplatňováním velkých trestů a pokut, a nikdo ji nekritizuje. Zatímco Slovensko a Česko jsou kritizovány za odmítání kvót, a někteří politici jim vyhrožují zastavení peněz z evropských dotací, Británie jednoznačně odmítla jakékoli kvóty na přerozdělování migrantů a pokud se rozhodne pomoct lidem v nouzi, udělá to o své vůli a podle svých pravidel a možností. A nikdo její právo nezpochybňuje.
Václav Klaus pro Týden a MF Dnes uvedl, že velcí evropští lídři a ideologové Evropy imigraci de facto chtějí (a imigranty sem fakticky záměrně zvou). „Já jsem naopak přesvědčen, že evropští lídři – a s tím není v rozporu, že se dnes Sobotka s Chovancem tváří trošku přísněji – migraci chtějí. Myslím tím ty velké lídry a ideology Evropy. Respektive evropeismu, protože Evropa je světadíl a žádnou ideologii nemá. Tito lidé hledají všechny prostředky, jak koherenci a integritu Evropy narušit. Jak způsobit, aby v Evropě začali dominovat lidé, kteří nejsou bytostně svázáni staletou minulostí se svými domovskými entitami, národy, státy, zeměmi. A jak je potřeba vytvořit odvěký sen všech šílených utopických ideologů od Marxe po Merkelovou. Vytvořit novou Evropu a nového evropského člověka,“ řekl Klaus v rozhovoru pro Týden. V této souvislosti připomněl Václav Klaus MF Dnes názor Jiřího Weigla, že to možná dělají schválně, že je jejich záměrem je vytvoření ‚nové Evropy. Z těchto migrantů by podle Weigla mohla vzniknout první skupina „příslušníků vysněného evropského národa“, kteří nebudou mít žádné minulostní vazby na ten či onen domovský stát a kteří se díky tomu budou s EU snadno a rychle identifikovat. Asi tak jako emigranti kdysi osídlili Ameriku. Jenomže během osídlovaní Ameriky došlo k faktickému vyhubení původních obyvatel.
To je mnohem vážnější problém než dohadování se o tom, zda kvóty budou povinné nebo dobrovolné. Za této situace by nám Sobotkova vláda měla jasně říci, o co vlastně v této nebezpečné hře jde. A ne mlžit nabídkou většího počtu přijímaných migrantů než EU požaduje, byť na základě „dobrovolnosti.“ Tomu by se mohlo smát i malé děcko.
Text je převzat z nultého čísla nového časopisu Kurýr, který začíná vydávat sdružení Publicum commodum
Psali jsme:
autor: PV
