Kdysi se říkalo, že druhá světová válka byla jen nepatrnou epizodou ve Slovenském národním povstání. Až tak bylo připomínáno. Dnes v projevech mainstreamové propagandy bledne fašistická okupace a její zvěrstva před okupací sovětskou.
Americká okupace Německa trvá už 73 let, ale Německo je v Evropě celkem bezvýznamná země a USA, Francie a Spojené království jsou spojenci, tak se to nepřipomíná. A je to v pořádku, jinak by vznikl chaos v hlavách. V dobách mého mládí byli i někteří vysokoškoláci přesvědčeni, že v druhé světové válce bojovala po boku sovětské armády armáda NDR proti Západnímu Německu a USA. Proto by asi bylo chybou lpět na faktech, pojmech a definicích.

Slýcháme občas vychloubání některých: „Žijeme si tak dobře, jako nikdy v minulosti.“

Já sám si také nestěžuji. Dokonce mám i nějaké úspory. Ale potkávám bídu a sociální patologii. Nenaučil jsem se nevnímat lidi na dně a okraji společnosti. Ale bída je bídou. Nic na tom nemění ani to, že část viny za to, že lidem na dně bylo umožněno se chovat nezodpovědně a velmi svobodně, padá na stav společnosti. Nevzdělávat se, nezískávat kvalifikaci, nepracovat, neplatit závazky, půjčovat si nesplatitelné částky, chovat se kriminálně, mít děti a nebýt schopen je uživit, chlastat, fetovat, hrát na automatech, atd. Stát opravdu nese část odpovědnosti protože by mohl omezovat svobodu žít bez legálního příjmu, a třeba místo fetování jako rozkoše, které má být bez rizika nabízet jinou životní náplň.

Vedle toho část společnosti žije blaze parazitním způsobem, neboť se vymyká kontrole nebo zákon parazitní živobytí nezakazuje a tím ho podporuje.

Organismus unese jen jisté množství parazitů. Po jeho přesažení hyne, protože nemá dost pro svůj zdravý vývoj. Organismem je i společnost.