Rakousko systematicky vystupuje proti tureckým snahám o novoosmanskou říši vně i uvnitř Evropy. Jako jedni z mála evropských politiků se rakouský kancléř a ministři zahraničí i vnitra odvážili kritizovat tureckou politiku vměšování se do vnitřních záležitostí států EU, kde žije početná turecká menšina. Dokonce sáhli k praktickým krokům, jako je vyšetřování aktivit turecké tajné služby MIT na svém území. Stalo se tak v souvislosti s jarními kravály ve vídeňské čtvrti Favoriten, kde turečtí nacionalisté, zvaní Šedí vlci, napadli kurdskou demonstraci proti policejnímu násilí na Kurdech v Turecku. Úřadům se také sám vydal turecký agent, který měl za úkol zlikvidovat kurdskou poslankyni rakouského parlamentu Berivan Aslan, a to z pověření tureckých tajných služeb.

Vztahy Rakouska a Turecka jsou tedy již delší dobu značně napjaté. Rakousko si to ovšem může dovolit, jakožto neutrální země není členem NATO. Nemusí se tedy snažit „o udržení Turecka v NATO“, jak zní posvátná mantra německého předsednictví EU. Rakousko výrazně pomohlo Řecku už na jaře, v době zvládání náporu migrantů, které Turecko vyslalo k řeckým hranicím. Poslalo přímo na hranice EU své policisty a speciální zásahovou jednotku Cobra.