Francouzské a další jednotky – Bundeswehr, ale i naši vojáci – oficiálně bojují v Mali proti Islámskému státu, který se po pozemní porážce v Sýrii a Iráku přesunul i do subsaharské Afriky. Neoficiálně obsadily jednotky NATO zdroje surovin, které těží zejména Francie, boj s islámským státem byl jaksi upozaděn. To je také důvod nespokojenosti obyvatel Mali. Tamější vláda se údajně v nouzi obrátila o pomoc do Ruska. Vojenské velení Mali prý vyjednává o využití ruských žoldnéřů – „Wagnerovců“.

Pokud dojde k uzavření dohody mezi Mali a ruskými žoldáky, ukáže se také, jaký vliv získávají „nové mocnosti“ vliv v Africe, řekl bezpečnostní analytik Boubacar Salif Traoré ve francouzské televizi. Uvedl také, že vojenské operace pod vedením francouzské armády nevedou k žádným úspěchům. V současné době je vláda v Mali pod tlakem obyvatelstva, protože situace je nadále nejistá a bezpečnostní situace špatná. Tento tlak zřejmě také mohl vést k jednání s dalšími partnery. Úřady Mali potvrdily jednání s ruskou „Wagnerovou skupinou“, ale zatím nebyly podepsány žádné smlouvy. Rusko vyjednává o ozbrojencích, vojenské zapojení však oficiálně popírá.

Wagnerova skupina je považována za stínovou armádu s dobrými kontakty na Putina. „Francie a Německo proto zpochybňují svou účast v misi OSN,“ píše Dunja Sadaqi pro německou ARD a pokračuje: „Na demonstracích v Mali byly nedávno vidět ruské vlajky. Vojenská přítomnost bývalé koloniální velmoci Francie se stala stále více nepopulární vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi. Nyní prý malijská vojenská junta jedná s takzvanou Wagnerovou skupinou. Do Mali má být přivezeno 1000 ruských žoldáků se smlouvou na devět milionů eur. S úkolem vycvičit malijskou armádu, chránit vysoce postavený vojenský personál,“ píše Tagesschau.