Poslaneckou sněmovnou bylo opět přijato usnesení řešící historii většinou hlasů přítomných poslanců ve sněmovně. Nevím, kolik z nich jsou historici a mám obavy, že žádný. Bohužel nějak si stále více zvykáme nechávat řešení věcí na lidech, kteří o ní ví nejméně, ale jsou nejhlasitější. Přes skloňování slov demokracie a svoboda slova ve všech pádech, je v plném rozsahu povolena jen některým. Skoro se mi jeví, že lze vstoupit do diskuze jen dveřmi náležejících některé straně nebo hnutí. A to bez ohledu na předmět diskuze. Dne 22.8.18 přijala poslanecká sněmovna usnesení, že vtrhnutí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem, na popud předsedy klubu poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška. Má to podle něj mimo jiné bránit překrucování historie. Pro usnesení hlasovalo 145 ze 156 přítomných poslanců napříč stranami, a to včetně tří poslanců KSČM. Proti nebyl nikdo. Nemyslím, že pan Bartošek je odborník na slovo vzatý. Nejen, že se narodil tři roky po jím zmiňované invazi, ale při převratu v roce 1989 mu bylo 18 let. Aby poznal, co se stalo, a mohl podat návrh, jaký podal, šel studovat zemědělskou a později i pedagogickou fakultu a několik let pracoval jako terapeut drogově závislých.

Zarazil jsem se nad tím, že shora uvedený návrh má bránit, aspoň podle pana Bartoška překrucování historie. Nezbývá mi než se pak zmínit o letošní kampani kolem invaze v srpnu 1968. A to ke všemu, co bylo řečeno. Rozhodně nemíním zkoumat národnostní skladbu k nám poslaných armád. Zda to byli Rusové, Ukrajinci, Kazaši, Litevci, nebo jiní z národů tehdejšího Sovětského Svazu. Prostě, jak kdysi řekl maršál Montgomery, válku nevyvolávají maršálové a generálové, ale politici. Také je mi lhostejné, kdo a jak v tehdejším vedení SSSR hlasoval. Ale vím, že jakmile je vojákovi, nezáleží vůbec na jeho hodnosti, vydán rozkaz, „pochodem chod“, tak musí jít, ať slouží v kterékoli armádě. Kolem toho roku 1968 to byli vojáci armád Varšavské smlouvy pochodující k nám, vojáci USA pochodující do Vietnamu, vojáci Anglie a Francie snášející se na Suezský průplav, vojáci Izraele a proti nim vojáci Egypta, Sýrie a dalších Arabských států. Až na jednotlivce se žádný z nich neptal proč, teprve aby řekl, že on nikam nejde.