Náhodně mi tato záležitost byla připomenuta v sobotu po finálovém utkání ligy mistrů evropských zemí. Kdy, brouzdaje přepínáním po televizních stanicích, jsem náhodně narazil i na pořad politické spektrum na ČT 24. Zde se bojovalo o pomník maršála Koněva v Dejvicích, respektive uvažovalo, zda zbourat nebo nechat. A tak se zmínilo, i že byl stalinistou, co mělo být asi rozhodující. Překvapili mě tito diskutující touto připomínkou. Pokud je mi známo, Koněva chtěl Stalin popravit, a pokud by ho Žukov nejmenoval svým zástupcem, asi by k tomu také došlo. Bylo zmíněno i zbourání a znovu postavení pomníku maršálka Radeckého na Malostranském náměstí. Zde bych doporučil, pokud k tomu opravdu dojde, pozvat také italského velvyslance, který může zmínit účast Radeckého na potlačování povstání Italů za svobodnou Itálii. Ať jsou na tom maršálové stejně.

A nešlo jen o pomníky těchto vojenských pánů, ale byl zmíněn i Mariánský sloup. Jeho zbourání přisoudil pan Simkanič Jaroslavu Haškovi a tlupě opilců. Naštěstí se Haška zastal redaktor ČT, který věděl, že Hašek to nebyl, ale Sauer. Nevím sice, proč musel hned uvést, že to ovšem byl Haškův kamarád. Asi aby se pan Simkanič a jím vedená Česká pravice nerozzlobili. Pak ale měl zmínit další významné účastníky tohoto bourání.  Také jsme se něco málo dozvěděli o znovu postavení tohoto Mariánského sloupu od pana Špačka z Koruny České. Mimo jediné věci, proč je tolik nutné tento sloup postavit po sto letech od jeho zbourání a skoro pěti stech letech od důvodu jeho postavení, kterým bylo údajně ubránění Prahy před Švédy.