Zrodil se nový fenomén - nacionalističtí hackeři. Ve chvíli, kdy na stránkách White Media byly zveřejněny soukromé emaily loutkového premiéra Sobotky, to malou chvilku ještě na skandál nevypadalo. Materiálů ukořistěných "koumáky" z White Media se chopili "koumáci" na sociálních sítích a zanedlouho již bylo tajemství neudržitelné. Vlastně něco velmi podobného jako v případě útoku muslimských "migrantů" na ženy v Německu a dalších zemích.

Média hlavního proudu chvíli ještě chodila okolo horké kaše a stručně naznačovala cosi o jakýchsi nacistech, úzkostlivě dbajíce o to, aby ve svých článcích neutrousila přímý odkaz na onen ďábelský portál. Celé to nemohlo dopadnout jinak, než že se spustila lavina diskusí, pohoršených reakcí a spekulací, čili ideální postup, jak onu "ohavnou a smrdutou" věc rozrýpat a rozetřít po všech dostupných místech.

To asi nejcennější, co "kauza White Media" do naší reality přinesla, je její odraz v mainstreamových médiích a havlistické "kavárně" vůbec.

Mainstreamu tedy nezbylo než změnit taktiku. Otevřeně na stránky odkazovat, ovšem s patřičně "kritickým komentářem". V takovouto chvíli se obvykle volá na pomoc Miroslav Mareš, "odborník" na extrémismus. Pozadu tentokrát nezůstal ani Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Asi již rezignoval na ambici řešit nějaké komplikovanější případy skutečného organizovaného zločinu.

Nálepky a body

Všichni naši "bojovníci proti pravicovému extrémismu" by měli být nadšeni. Pomocí lží, dezinterpretací a šíření poplašných zpráv se jim podařilo překlenout několikaleté období fašounského "spánku", kdy zde žádní "pravicoví extremisté" pořádně nefungovali. Mnozí mladí "extremisté", kteří zde "hrozili" v 90. letech (vydávali fanziny, chodili na pivo, fotbal a občas někomu dát do nosu), dospěli a založili rodiny. Některé renomované skupiny zde předstíraly svoje fungování nadále, ale poté se rozpadly nebo stáhly do ústraní.