Slavíme svátek Nejsvětější Trojice Boží. Víra v Nejsvětější Trojici je pilířem celého křesťanství a jasně jej vymezuje vůči jiným náboženstvím. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého začínávají věřící všechny své soukromé modlitby, mnohdy i své každodenní práce a každý důležitý krok.

Tajemství Nejsvětější Trojice nám osobně zjevuje Boží Syn v evangeliu jako součást vzácného nástroje znovuzrození, jakým je dar svatého křtu. Toto zjevení spojuje Bůh s příslibem své trvalé duchovní přítomnosti mezi námi. Náznaky existence Nejsvětější Trojice jsou však již ve Starém zákoně.

Komplikované poznání Trojice

Na existenci jediného Boha, Stvořitele celého vesmíru, může samotný lidský rozum přijít – pozorováním, studiem, dnes i prostřednictvím vědeckého poznání. Navenek tak působí všechny tři Božské osoby společně.

Trojjediný Bůh je však největším tajemstvím – prvním, základním, nejhlubším a nepoznatelným ani samotnými anděly. Člověk ponechaný světlu přirozeného rozumu nebyl nikdy schopen jej poznat, a i poté, kdy mu bylo zjeveno, nikdy nebude schopen jej plně pochopit.

Otec je od věčnosti, nepochází od nikoho. Syn je od věčnosti z Otce zplozený, Duch svatý od věčnosti z Otce i Syna vychází. Žádná osoba není dříve nebo později, žádná větší nebo menší, všechny sobě naprosto rovné. Otec a Syn se vzájemně poznávají a milují, a jejich láska není přechodný úkon, nýbrž třetí Božská osoba. Otec je zdroj. Syn neboli Slovo je osobním sebepoznáním Otce. Duch svatý je láska obou. Mají však společně jednu činnost, jedno chtění, jedno poznávání všech věcí možných i skutečných, minulých, přítomných i budoucích.