Mě iritují zcela jiné okolnosti tohoto procesu. Jeden úhel pohledu napovídá, že má-li Senát podle (v tomto okamžiku) platného práva takovou žalobu podat, tak mu toto právo nelze odpírat ani jej za to peskovat.

Zpochybňovat proceduru s neschopností odlišit, co je neveřejné jednání a hlasování po jménech je absurdní již proto, že aktivní legitimaci žaloby včetně procesu schvalování žaloby bude jistě Ústavní soud zkoumat prejudiciálně a s touto situací se snadno vypořádá. Ostatně kvalita ústavních žalob svědčí o pravidelné ukvapenosti a o tom, že u nás má politický náhled navrch nad právem.

Podávání šikanózních žalob je u nás až lidová zábava. Teď se asi stává koníčkem politiků.