Nic proti tomu, ale vládce má být osvícený, má znát potřeby úřadu, kterému panuje. A také mít sebereflexi a představu o tom, co přinese do těchto úřadů služební zákon. To již příliš mnoho tsunami nebude. Proč ale důsledkem této vlny bylo zrušení několika nepolitických náměstků, kteří řídili odborné sekce? Či zrušení sekcí jako takových? Nebo si pleteme pojmy, že každý, koho dle koaliční dohody jmenovala na post náměstka koaliční strana je náměstek politický? Ale to je omyl. Ovšem o tom psát nechci. Tsunami poškodila naděje mnoha lidí, seniorů, potřebných. A vláda jen přihlíží.... A tak jen pát vět:

„Jsem na ministerstvu krátce, ale působím tam jako tsunami rozvlňující MMR.“ To o sobě neskromně tvrdí ministryně Karla Šlechtová, která přeorganizovala strukturu svého úřadu, aby z jejího pohledu byl funkční. Současně připomněla, že k nedočerpání peněz z fondů EU přispěla významně i skutečnost, že během roku v ČR tu byly tři vlády. (tolik média)

Když tato svérázná žena nastoupila do úřadu po svém jmenování, tak, jako mnohokrát před tím za posledních 25 let jsem i jí napsal zdvořilé blahopřání, ale též současně vyslovil obavu, aby pro jeden z programových pilířů tohoto ministerstva – bytová politika – nebyl opět upozaděn před módní vlnou řečí plynoucích z úst kdekoho – o čerpání Evropských fondů. Peníze na golfová hřiště, cyklostezky, rozhledny. Ale co základní lidská potřeba, bydlení? Ticho a klid.

A ejhle – stalo se. Ministryně si mě za moji opovážlivost pozvala k jednání, pak jej odložila, následně zrušila, pak přesunula pro nedostatek času (ono po tsunami je třeba postavit co katastrofa zbourala) na svoji první náměstkyni, která mě též odkázala na svého ředitele odboru. Jsme busy, sorry.

Ostatně co pro ní znamená bezvýznamný člověk z druhé řady? Člověk, který víc než 30 let pracuje v oblasti bydlení a bytové politiky, který rekonstruoval Český svaz bytových družstev již od 30. ledna 1990, získal ohromné zkušenosti a kontakty v zahraničí, kde jako člen exekutivy Mezinárodního družstevního svazu, CECODHAS (komise zemí EU pro sociální bydlení), navštívil téměř stovku zemí světa a studoval systémy družstevního, neziskového a sociálního bydlení zejména v Evropě, koncipoval (též i vládní) koncepce bytové politiky, byl náměstkem ministra pro místní rozvoj pro bytovou politiku, šéf úřadu vlády atd. atd. Takový člověk „z ulice“ nemá jistě sebevědomé akční ministryni co říci. Ztráta času. Donedávna řadová úřednice sama ví, co je třeba změnit, udělat, napravit.