S židovstvím měl společného jen to, že pocházel ze židovských rodičů a že za války prošel stejným martyriem jako všichni lidé jeho původu. Běsnění nacistů naštěstí přežil.

Náboženství nebyl nijakého, natož pak náboženství židovského. Vyznáním byl po celý život komunistou. Dnes by patrně namítl, kdyby ještě byl na světě, že byl vyznáním komunistou, ale v duchu sociálně demokratickém.

Náš „ortodoxní Žid“ měl o židovských svátcích jen vzdálenou potuchu. Něco jako Chanuka se mu sice připomínalo, ale stejně jako celá jeho rodina se těšil na nadcházející Vánoce.

Na Štědrý den se po obědě vypravil na vinohradský židovský hřbitov, kde odpočívají jeho rodiče a jeho prarodiče. Zatímco na křesťanských hřbitovech v bezprostředním okolí vesele plápolaly svíčky a lidí tu bylo jak na jarmarku, židovský hřbitov tonul ve tmě a vstupní vrata byla na zámek, k tomu ještě opatřena řetězem.