Ivan Štern: Život s posledními spravedlivými

15.06.2014 19:59

Když před rokem policie slavně dobyla Strakovu akademii, hlídací pes demokracie, a nač to nepřiznat, i my s ním společně jsme jásali, že do města konečně na bílém koni dorazil ušlechtilý protikorupční pistolník, jenž v roli šerifa nastolí spravedlnost. Zavládne lad a radost ze života.

Ivan Štern: Život s posledními spravedlivými
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova Strakovy akademie

Rok se sešel s rokem a hlídací pes demokracie, a nač to nepřiznat, i my s ním společně jsme nebyli daleci toho, abychom pistolníka, do něhož jsme vkládali své naděje, že rozbije rázem mafiánské struktury, neoznačili, když ne přímo, tak skrytě, za šarlatána, iluzionistu a eskamotéra, jenž vybrav podloudně od nás všech vstupné, jen zasmradil a zakouřil kolem sebe a tiše se vypařil.

Ještě před rokem hlídací pes demokracie, a nač to nepřiznat, i my s ním společně jsme rázem přerušili veškeré námi konané aktivity, jen abychom nechyběli na jeho náhle pořádaných tiskových konferencích v naději, že se dozvíme, že hydra byla konečně zadupána, a abychom se vlastně nakonec nedozvěděli zpravidla zhola nic.

Postupem času jsme proto docházeli k přesvědčení, že pistolník nemá ani toho bílého koně, že kolty nezavěšoval proklatě nízko, že možná ani žádné kolty nemá. A že jeho práce, i kdyby přinesla výsledky, nemusí být příběhem se šťastným koncem, nás, a nač to nepřiznat, i hlídacího psa demokracie valně nezajímá. Všechno mu trvá za to neúměrně dlouho. Tak je na místě otázka: Co má asi tak za lubem?

Na reakci – loňské i letošní – je patrné, že hlídací pes demokracie a my s ním nesnášíme život v jeho často až neuvěřitelné komplikovanosti a nejednoznačnosti. Jeho složitost přisuzujeme ochotně temným silám spikleneckým, až plukovnickým, řečeno slovy klasika. Ve své dětinskosti dáváme přednost jasnému a zřetelnému příběhu, v němž najdeme nezpochybnitelné dělítko mezi hodnými a zlými hochy a děvčaty. 

A protože se ten příběh k našemu, a nač to nepřiznat, i k údivu hlídacího psa demokracie neodehrává v podobě, kdy můžeme našim držet pěsti a nepřítele poznáme podle jeho křivé huby, a kdy se nám namísto toho nabízí story bez jasného konce, plná zámlk a nedořečených vět, začínáme sebe za vydatné pomoci hlídacího psa demokracie s neskrývaně potměšilým úsměvem krmit legendou o pistolníkovi, jenž nejen není posledním spravedlivým, ale kdoví, zda není součástí všeobecného spiknutí.

Vždyť považte: Hora porodila myš a bývalá paní premiérová po loňské invazi statečných vojsk policejních musí před soud kvůli jakési bagatele. Za to protikorupční policie, jak bylo oznámeno, odposlouchává svoji protikorupční prokurátorku. Štěnici prý našla ta dáma i doma.

Je to zatracenej život s těmi posledními spravedlivými! 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

svobodná média

Dobrý den, fakt byste za obálku na časopisu, která nikoho neuráží někoho hnala k soudu? Kde je pak nějaká svoboda? A třeba Respekt je známý svými obálkami, kde jsou často i karikatury a je používána nadsázka, někdy i černý humor. To jste se už všichni politici zbláznili, že byste chtěli zasahovat do...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 352. díl Oswald Spengler - Myšlenky

13:04 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 352. díl Oswald Spengler - Myšlenky

Oswald Spengler, německý filosof dějin (25. května 1880, Blankenburg – 8. května 1936, München), do …