Bible praví, že Abraham tak učinil v poslušnosti Hospodinova příkazu:

I řekl Hospodin Abramovi: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ (Gn 12, 1-3)

V Kennanu, ve kterém podle Bible byli Kenaanci a Perizejci, Hospodin Abrahamovi zemi přislíbil Abrahamovým potomkům: “Tuto zemi dám tvému potomstvu“ (Gn 12,7). Proto Abraham na tom místě postavil oltář, stejně jako oltáře na dalších místech, a vzýval Hospodinovo jméno. Po návratu z Egypta, kam se rodina uchýlila poté, co v zemi nastal hlad, se Abraham a Lot již jako zámožní mužové vrací zpět do země zaslíbené. Ta ale nevynášela dost na uživení stád a tak se od sebe oddělili. Abraham se usazuje v zemi kenaanské:

„Rozhlédni se z místa, na němž jsi, pohlédni na sever i na jih, na východ i na západ, neboť celou tu zemi, kterou vidíš, dám tobě a tvému potomstvu až navěky. A učiním, že tvého potomstva bude jako prachu země. Bude-li kdo moci sečíst prach země, pak bude i tvé potomstvo sečteno. Teď projdi křížem krážem tuto zemi, neboť ti ji dávám.“  Hnul se tedy Abram se stany, přišel a usadil se při božišti Mamre, které je u Chebrónu. I tam vybudoval Hospodinu oltář. (Gn 13, 14-18)

Abraham a jeho žena Sára byli již staří, sešlí věkem, a Sáře již ustal běh ženský. Přesto stařec má uvěřit tomu, co je neuvěřitelné: prý potomstva bude jako prachu země. Poslušný Abraham uvěřil, poté co se mu ve vidění dostává od Hospodina dalšího ujištění: