Měla jsem zato, že to vymyslela recesistická protiklausovská Svěrákova „Hradní partička“. V dopise nazvaném „Páteční výzva“ totiž kritizuje ODS zejména za to, že opustila svůj program a své ideje. Tedy za to, za co ho po celou dobu jeho vládnutí kritizoval, a to právem, jeho předchůdce a zakladatel ODS Václav Klaus, který nakonec po obvinění ODS, že ztratila ideje a stala se stranou  klientelistickou odmítl na 19. kongresu i čestné předsednictví v ní. Když jsem se ujistila, že nejde o podvrh, otiskla jsem dopis Mirka Topolánka, protože to, co v něm píše, stojí za zamyšlení.

Pokud opravdu  pochopil svou chybu a chce ji, jak píše,  napravit a není za touto jeho výzvou něco jiného, je nutno s ním v mnohém souhlasit. ODS je skutečně ohrožena. To, že dovolí pánům Drábkovi a Kalouskovi prosazovat tak asociální programy, ji opravdu v očích občanů nesmírně ubližuje a její loď se v jejich očích opravdu potápí. Být pravicová totiž neznamená být asociální. Největší pravicoví politici minulého století Reagan a Thatcherová nebyli rozhodně asociální, naopak velmi zvažovali své kroky, aby nepostihli potřebné.

Při čtení dopisu jsem si jen říkala, jaká je to škoda, že Mirek Topolánek dospěl k  prozření až nyní a ne v době své vlády. Co všechno mohl jako premiér dokázat pro naši zem, kdyby jednal podle svých současných představ. Protože to, co vytýká Petru Nečasovi, by klidně mohl kdysi napsat kdokoliv jemu. Pamatuji, jak mnozí současní členové i za  cenu mimořádných politických ztrát s ním bojovali právě kvůli tomu, co dnes sám vytýká jim.