Myslím, že Hruška, a teď to, propána, neberte pejorativně, má především velký talent jako autor úsporných hororů. Jeho Sklepení mě přibilo do židle. Absolutně nezáleží na tom, že jsem si u toho textuHruška přebal říkal: „Ale to je opsáno ze skutečnosti. Tu chodbu, zatopenou vodou, jistě Hruška zná.“

Nezáleží na tom; a koneckonců je možné, že jsem pouze podlehl nesmírnosti fantastovy imaginace. A ne, SKLEPENÍ neexistuje.

Kniha Muž dvou rakví obsahuje i další „stíny“, nicméně Sklepení nepřekoná nic. Fantaskní charakter má úvodní próza Cesta i text Čekárna. Protože kniha vyšla více než před desetiletím, snad se na mě autor nebude zlobit, když v případě Čekárny něco málo vyzradím. Víte-li, kdo byl profesor Neřád? A vzpomenete si, čím je svázán s klasickým filmem Modrý anděl? Nuže, v této povídce se odhalí, že... Ale dost. To by – přece jen – stačilo.

Ryze „válečným“ příběhem je Útočistě, které rekonstruuje osudy nešťastníků, kteří se stali obětmi nacistické moci v samém závěru války. Někdy si jako uprchlík můžete počínat sebeopatrněji, a přece přivedete nevinné do neštěstí. Také tak to chodilo, ba chodí.