Ivo Stejček: Méně bývá mnohdy více

22.05.2022 11:38 | Komentář

Ivo Strejček k povinné výuce dvou jazyků.

Ivo Stejček: Méně bývá mnohdy více
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ivo Strejček

Povinnost vyučovat dva cizí jazyky byla na českých základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií zavedena ve školním roce 2013/14. Tedy před devíti lety. To je dost času, abychom mohli posoudit výsledky záměru, který jsme někteří považovali za sporný už v době jeho vzniku.

Aktivistická neziskovka Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), jehož zřizovatelem je Ministerstvo školství ČR, zveřejnila 15. 5. 2022 výsledky didaktických testů společné části letošní maturitní zkoušky. Nejde nám o komentář těchto výsledků, ač by si kritický komentář zasloužily. Chceme si podrobněji všimnout faktu, že drtivá většina ze 73 800 přihlášených studentů si letos vybrala pro zkoušku z cizího jazyka pouze angličtinu. Jiný cizí jazyk než angličtinu si vybralo mizivých 2,7 % studentů. Z nich němčinu 963 studentů, ruštinu 495, španělštinu 152 a francouzštinu pouhých 70.

Jednostranně vyvozovat z těchto údajů fakt, že povinná výuka dvou cizích jazyků na českých základních školách skončila naprostým fiaskem, přesné asi úplně není. Dá se předpokládat, že mnozí ze studentů dají u maturity přednost zdánlivě jednodušší variantě zkoušky (angličtina versus francouzština nebo němčina). Přesto asi úvahu o tom, že ministerské a úřednické ambice učinit z našich žáků generaci „nových Evropanů“ dobře nedopadly, si můžeme dovolit udělat. Vydali jsme se před devíti lety cestou, v jejímž důsledku drtivá většina žáků a studentů dva cizí jazyky neumí a navíc se svým rodným jazykem jsou, jak mnohé jejich texty a vystoupení dokazují, zpravidla „na štíru“.

Co s tím? Smysluplným, užitečným a vlastně i jediným možným řešením je zrušení povinnosti učit na základních školách dva cizí jazyky všechny žáky. To, že škola má nabízet těm nadanějším možnost učit se i druhý cizí jazyk, je jasné. Výhradně však dobrovolně. Základní vzdělání se má soustřeďovat na výuku skutečně toho základního a nutného – tedy například co nejdokonalejší zvládnutí mateřského jazyka nejen jako základního předpokladu úspěšného vplynutí mladého člověka do společnosti, ale také jako jediného možného předpokladu budoucího zvládnutí cizích jazyků. Přidat nezbytně musíme v matematice, ale i posílení výuky pracovních dovedností může leckterým žákům v životě pomoci.

Stará moudrost říká, že méně je někdy více. Budou-li uvolněné vyučovací hodiny – doufejme – využity k důslednějšímu procvičení a zpevnění skutečně základních vědomostí a dovedností, pak žáci základních škol o nic nepřicházejí. Naopak, je to rozhodnutí v jejich prospěch.

Ale přesto mě napadá neodbytná myšlenka. Neměl by už někdo, konečně, nést odpovědnost za ničení českého vzdělávacího systému?

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

předsednictví EU

Pořád se mluví, jak je to pro nás prestižní a důležité. Ale mění se tím něco i pro vás jako europoslance? Jste třeba víc sledovaní, máte víc prostoru? A není celá událost nebo co to je, příliš přeceněvána?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jan Campbell: Gangsteři a horliví žalobci (1)

13:41 Jan Campbell: Gangsteři a horliví žalobci (1)

Nechtěně dělám reklamu časopisu Reflex, který ve svém vydání 25/2022 zveřejnil článek pana Bohumila …