V nákupním středisku nedaleko Moskvy řádili teroristé. V místech, kde do lidí pálili útočníci ze střelných zbraní z bezprostřední blízkosti a mezi oběti vhazovali zápalné pumy, zůstalo 137 obětí a další těžce zranění. K útoku se prý opakovaně přihlásil Islámský stát, přestože vcelku bezprostředně – aniž by uvedl konkrétní informace – přišel ruský prezident Putin s názorem, že zločinci „měli otevřená dvířka na Ukrajinu“.

Česká média zareagovala na tuto hrůzu s obvyklou českou nenávistí ke všemu ruskému. Tak například: V ranních zprávách jednoho z kanálů veřejnoprávního Českého rozhlasu jsem se jako informaci číslo jedna dozvěděl, že kvůli silným poryvům větru nejede lanovka na Sněžku, poznámka číslo dvě informovala o jakési změně zbraňové legislativy v Čechách, až zpráva číslo tři byla zprávou o spáchaném zvěrstvu v Rusku. Noviny posléze přinesly neuvěřitelné nadpisy typu „Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha“, nezapomněly připomenout, že „masakr v Moskvě rozbil moderní ruskou bublinu, že báťuška ve značkových bundách zajistí občanům bezpečnost a klid na nákupy za loajalitu a mlčení“, že „útok v katedrále [Putinova] blahobytu … zasáhl symbol dobrého bydla přímo do černého“, nebo že šlo o útok v „milionářském obchoďáku a symbolu ruského opulentního luxusu“.

Vážně už jsme před sebou samými tak daleko, že nám taková novinářská ubohost nevadí? Opravdu máme beze studu přijmout mrazivé mlčení českých politiků jako jejich reakci na takovou hrůzu (sterilní a povinné vyjádření mluvčího ministerstva zahraničních věcí se dá počítat jen obtížně)?