1. Harrisová definitivně. Co to znamená pro volební kampaň v USA?

Není to žádné překvapení. Kamala Harrisová získala 99% podporu delegátů sjezdu Demokratické strany a bude tak od druhé poloviny srpna jednoznačnou kandidátkou Demokratů pro listopadové prezidentské volby v USA.

Nejnovější průzkum podpory Harrisové a Trumpa se konal v Pensylvánii, což je z hlediska výsledků voleb jeden z klíčových amerických států. Podle tohoto průzkumu si Trump i Harrisová vedou zcela vyrovnaně (48 % : 48 %; 4 % dotázaných jsou nerozhodnuti). Trump si ovšem vede mnohem lépe v porovnání s Harrisovou v názorech na to, jak si počínal/počínala v úřadě. Tam Trump vede o více než 10 %. Není třeba tato čísla na začátku srpna nijak přeceňovat. Už proto, že Trump bude muset svoji kampaň částečně přepracovat a přesměrovat ji z koleje „Biden“ na kolej „Harrisová“, ale především proto, že následující týdny zřejmě přinesou turbulentní vývoj ve světě a oba kandidáti budou s tímto vývojem v předvolebním boji teprve konfrontováni.

Jak to podle posledních zpráv vypadá, Střední a Blízký východ stojí před válečným výbuchem. Izraelský atentát na vůdce Hamásu Ismáíla Haníju provedený v Teheránu 31. července a ve stejný den ohlášený izraelský útok na Bejrút, při němž byl zabit významný velitel Hizballáhu, znamenají dramatickou eskalaci napětí – jsou fakticky útokem na Irán. A Irán si toto izraelské počínání asi jen těžko nechá líbit. Spojené státy současně přesouvají do východního Středomoří významnou vojenskou sílu, která znamená zřejmě víc, než jen demonstraci podpory Izraele (ostatně v nejširším kontextu popsal situaci již včera Jiří Weigl ve svém textu „Blízký východ na prahu nové velké války?“). Přidáme-li k popisu této třaskavé situace i zprávu tvrdící, že Irán je těsně před dokončením nukleární bomby (pokud ji už nedokončil), vše se komplikuje ještě víc.

Harrisová se před americkou veřejností prezentuje jako militantní obhájkyně Palestinců a nevyhýbá se nepřímé podpoře Hamásu. Trump má mnohem blíž k židovskému živlu, což z něho sice nedělá nekritického obhájce premiéra Netanjahua, ale vypukne-li na Středním východě válka (iránský ministr zahraničních věcí skrze maďarského ministra dnes vzkázal, že „Irán zaútočí“), stane se bezpochyby tento konflikt ústředním tématem amerických voleb. Nevíme, v čí prospěch by se u amerických voličů v takovém případě přeskupily preference, jedno se ovšem dá předpokládat: americký „zájem“ o válku mezi Ruskem a Ukrajinou by výrazně ochladl, neboť „izraelský problém“ by určitě americkou politiku plně ovládnul.