Nemá smysl polemizovat se Zvěřinovým neskrývaným záměrem útočit na Václava Klause prostřednictvím zlehčování prezidentova oponentského posudku habilitační práce Petra Žantovského na Panevropské univerzitě v Bratislavě. Soudný člověk si je schopen plný text onoho posudku najít na osobních stránkách Václava Klause a je, myslím, v možnostech takového zájemce udělat si vlastní úsudek.

Je přirozeně snazší s lehkostí upozorňovat na to, co „jinde“ dělají špatně, než věnovat se tomu, co špatně – ke své vlastní škodě – děláme my. Především proto bych považoval za přínosnější, kdyby se pan Zvěřina méně zabýval úrovní vysokého školství na Slovensku (nad které se z nijak nevyargumentovaných důvodů povyšuje), ale aby si s obdobnou mírou kritiky podrobněji povšimnul poměrů v českém školství. Nejen vysokoškolském.

Ze zkušeností vím, jak nepřipravené přicházejí některé děti již do základních škol. Pedagogové oprávněně poukazují na rychle se zhoršující schopnosti dětí vyjadřovat své základní myšlenky (a vůbec dobře mluvit) či zvládat nezbytné návyky jako nutné předpoklady pro úspěšné zvládnutí základního vzdělání.

Bezbřehá „liberalizace“ výuky na základních školách (v mylné snaze odlišit se od sousední základní školy za každou cenu) vede již po léta k nežádoucímu rozmělnění obsahu základního vzdělání (a tedy snížení jeho kvality) – tak nezbytného k úspěšnému pokračování v dalším studiu.