Nemá smysl polemizovat se Zvěřinovým neskrývaným záměrem útočit na Václava Klause prostřednictvím zlehčování prezidentova oponentského posudku habilitační práce Petra Žantovského na Panevropské univerzitě v Bratislavě. Soudný člověk si je schopen plný text onoho posudku najít na osobních stránkách Václava Klause a je, myslím, v možnostech takového zájemce udělat si vlastní úsudek.
Je přirozeně snazší s lehkostí upozorňovat na to, co „jinde“ dělají špatně, než věnovat se tomu, co špatně – ke své vlastní škodě – děláme my. Především proto bych považoval za přínosnější, kdyby se pan Zvěřina méně zabýval úrovní vysokého školství na Slovensku (nad které se z nijak nevyargumentovaných důvodů povyšuje), ale aby si s obdobnou mírou kritiky podrobněji povšimnul poměrů v českém školství. Nejen vysokoškolském.
Ze zkušeností vím, jak nepřipravené přicházejí některé děti již do základních škol. Pedagogové oprávněně poukazují na rychle se zhoršující schopnosti dětí vyjadřovat své základní myšlenky (a vůbec dobře mluvit) či zvládat nezbytné návyky jako nutné předpoklady pro úspěšné zvládnutí základního vzdělání.
Bezbřehá „liberalizace“ výuky na základních školách (v mylné snaze odlišit se od sousední základní školy za každou cenu) vede již po léta k nežádoucímu rozmělnění obsahu základního vzdělání (a tedy snížení jeho kvality) – tak nezbytného k úspěšnému pokračování v dalším studiu.
Ani střední školy na tom nejsou lépe, ba naopak. Je, bohužel, veřejně přijímaným faktem, že maturitní zkoušku, kdysi prestižní vzdělávací metu, může dnes získat vlastně téměř kdokoliv. Tak hluboko klesla úroveň středoškolského vzdělání.
Nadbytek středních škol a „boj o studenta“ přirozeně přinesly snížení kvality znalostí průměrného českého středoškoláka. Proč by v tak průchozím systému měl žák základní školy toužit stát se raději řemeslníkem s několika výučními listy, když získat maturitní vysvědčení není nijak obtížné.
Je viditelnou, a asi už i měřitelnou pravdou to, že obdobně zhoubné plody přináší i „vzdělávací“ politika zřídit „fakultu v každém okresním městě“. Prázdná floskule o budování jakési „evropské znalostní politiky“ vytvořila podhoubí pro nenáročný zisk akademického titulu.
Kšeftování s tituly, oprávněně kritizované, je tak pouhým vrcholkem ledovce a produktem kolabujícího systému vzdělání v této zemi.
Nepochybně je snadnější zlehčovat či útočit na názory a postoje Václava Klause, jimiž na stále pokřivenější formu i postupně prázdnější obsah českého vzdělávacího systému poukazuje.
Je škoda, že média - v právě pro budoucnost domácí společnosti tak citlivém problému - odmítají s každým, kdo to s českým vzděláním myslí dobře, táhnout za jeden provaz. To je krátkozraké, skličující – a vysoce pokrytecké.
Ivo Strejček
Pedagog
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ivo Strejček - profil
