Ke vzájemnému setkání obou státníků došlo, a namísto plánovaných třiceti minut trvalo téměř dvě hodiny. Trump jej označil za „úžasné“ a Putin jej opakovaně charakterizoval jako „přátelské, otevřené, produktivní a úspěšné“.

Že se oba státníci hlavních jaderných mocností sešli v době, kdy situace na Středním východě je dlouhodobě nejasná, napětí na Ukrajině se daří tlumit jen částečně a svět se s obavami dívá na dění kolem Severní Koreje, je správné. Že setkání trvalo dvě hodiny namísto pár desítek minut, je signál pozitivní. Že si oba prezidenti, soudě podle jejich vyjádření následujících po vzájemné schůzce, porozuměli, je, s velkou opatrností, příslibem. Tak nějak by bylo možné výsledky setkání nahlížet. Kdyby ovšem Donald Trump ve „své“ Americe vládnul.

To, že výsledky vzájemného jednání bezprostředně napadla média  v čele se CNN, New York Times či Washington Post, která Trumpa nenávidí a dělají vše, aby jej diskreditovaly v každém okamžiku a za každou cenu (samozřejmě bez ohledu na národní zájmy), by napovídalo, že si Trump v Hamburku počínal správně. Intenzity mediální a politické kampaně však signalizují, že jedna věc je domluvit se s Putinem, druhá – ta podstatná – je prolomit nenávistnou protiruskou mediální a politickou atmosféru v Americe a až pak tam prosadit dohodu s Ruskem.